Jsme odpovědni za svůj život

Genesis 39, 1–6; 1 Korintským 4, 1–2;

Svým učedníkům řekl: „Byl jeden bohatý člověk a ten měl správce, kterého obvinili, že špatně hospodaří s jeho majetkem. Zavolal ho a řekl mu: `Čeho ses dopustil? Slož účty ze svého správcovství, protože dále nemůžeš být správcem.´ Správce si řekl: `Co budu dělat, když mne pán zbavuje správcovství? Na práci nejsem, žebrat se stydím. Vím, co udělám, aby mne někde přijali do domu, až budu zbaven správcovství!´ Zavolal si dlužníky svého pána jednoho po druhém a řekl prvnímu: `Kolik jsi dlužen mému pánovi?´ On řekl: `Sto věder oleje.´ Řekl mu: `Tu je tvůj úpis; rychle sedni a napiš nový na padesát.´ Pak řekl druhému: `A kolik jsi dlužen ty?´ Odpověděl: `Sto měr obilí.´ Řekl mu: `Tu je tvůj úpis; napiš osmdesát.´ Pán pochválil toho nepoctivého správce, že jednal prozíravě. Vždyť synové tohoto světa jsou vůči sobě navzájem prozíravější, než synové světla. Já vám pravím: I nespravedlivým mamonem si můžete získat přátele; až majetek pomine, budete přijati do věčných příbytků.            Lukáš 16, 1–9

Pokoj vám, milí přátelé!

Dnešní text z evangelia nám opět nabízí příležitost podívat se do Božího slova a najít v něm slova útěchy a povzbuzení. Máme text, který často způsobuje mnoho nesnází. Je to zároveň podobenství, které patří k těm vůbec nejtěžším v Novém zákoně. Proto musíme hlavně prosit Pána, aby nás svým Duchem vedl a uváděl nás do veškeré pravdy, vyplývající z tohoto podobenství. Před námi je tedy příběh nepoctivého správce, kterého pán pochválil za jeho prozíravost.

Už v posledních týdnech jsme slyšeli, jak Ježíš vyprávěl podobenství, která byla určena farizeům. Přesto s Ním byli také Jeho učedníci a další lidé, kteří podobenství vyslechli, mnozí se v nich našli a přijali duchovní užitek a požehnání. V našem dnešním textu se Ježíš konkrétně obrací ke svým učedníkům.

V předchozí kapitole čteme podobenství o marnotratném synu, který promrhal jmění svého otce prostopášným způsobem života. V dnešním příběhu však mluví Kristus o správci, který promrhal jmění svého pána. V příběhu o marnotratném synu Kristus ukazuje na to, že i kdybychom promrhali celý svůj život a potom – třeba v samotném závěru života – činili pokání, tak nás Bůh přijme. Ale když se díváme na ten dnešní příběh, nic takového Kristus neslibuje, ukazuje však, že promrhaný život má důsledky nejen dočasné, ale také – a především – důsledky věčné. Důsledky, které se projeví na věčnosti. Nejsou vidět hned, ale naprosto jasně se ukážou při příchodu Páně.

A tak, sestry a bratří, máme před sebou příběh nepoctivého správce. Problém je však v tom, že když se tento text čte, vypadá to, jako kdyby Kristus učil, jak jednat nepoctivě. Jak dobře okrádat svého zaměstnavatele. Ale pozorný posluchač nebo pozorný čtenář pozná, že nic takového zde není. A my se na to důkladně podíváme. S čím se setkáváme na první pohled, je situace našeho správce. Evangelista Lukáš píše: Svým učedníkům řekl: „Byl jeden bohatý člověk a ten měl správce, kterého obvinili, že špatně hospodaří s jeho majetkem. Zavolal ho a řekl mu: `Čeho ses dopustil? Slož účty ze svého správcovství, protože dále nemůžeš být správcem.´

Situace ukazuje, že zde byl nějaký velmi bohatý muž, který svůj majetek svěřil správci. To byl člověk, který dostal na starost úplně všechno v domě svého zaměstnavatele. Někdy tuto pozici vykonával otrok, jak jsme dnes četli v prvním čtení. Josef byl nejprve správcem v domě Potífara, a potom se stal správcem celého Egypta. Je to práce, s níž se ale můžeme setkat i dnes – i když v Evropě už méně často, než tomu bylo v minulosti. Úkol správce je v podstatě velmi jednoduchý – má se co nejlépe starat o majetek svého pána.

Apoštol Pavel ve svém listu do Korintu upozorňuje na to, že když se správce díval na bohatství, které měl kolem sebe, musel pamatovat na to, že to bohatství nepatřilo jemu, ale jeho pánovi. On ho jenom musel užít takovým způsobem, aby to jeho pánovi přineslo co největší prospěch a užitek. Takový správce byl považován za věrného.

V našem příběhu byl správce obviněn, že špatně hospodaří s majetkem svého pána. Nedozvídáme se tady žádné další podrobnosti. Nevíme, zda to byl špatný manažer, nebo zda okrádal svého pána a ukládal si do své vlastní kapsy. Tak to pravděpodobně v našem příběhu nebylo, protože tento náš správce neví, z čeho bude v dalších letech živ. Možná zneužíval majetek svého pána tak, aby si mohl užívat víc, než se slušelo v jeho postavení. Nevíme to. To, co velmi jasně vidíme je, že špatně hospodařil se svěřeným majetkem a byl volán k tomu, aby předložil účty. Lk 16, 3 Správce si řekl: `Co budu dělat, když mne pán zbavuje správcovství? Na práci nejsem, žebrat se stydím.

Není zde žádné ospravedlnění. Ví, že je zle, a tak si klade otázku, co s ním bude. Správce hned začne plánovat svou budoucnost. Tady se správce začíná projevovat velice moudře. Ovšem je to moudrost, která je velmi vypočítavá. Je to moudrost, která přichází „až poté“ – potom, co bylo odhaleno jeho špatné nakládání s majetkem pána, poté, co má předložit účty, a ví, že bude bez práce.

Celý tento příběh nám ukazuje na to, že potřebujeme být moudří, ne však poté, ale před tím. Tento správce věděl, že jedná špatně, a věděl, že pokud to praskne, tak to bude mít velmi špatné důsledky pro jeho život. Přesto s tím nic neudělal. Čekal, až to praskne. My si musíme připomínat, že to vždycky praskne. Dříve nebo později. Když apoštol Pavel psal svému žáku Timoteovi do Efezu o tom, jak má ustanovovat starší, říkal mu, že to má dělat s velkou rozvahou, aby neměl podíl na cizích hříších. 1Tm 5, 24 Hříchy některých lidí jsou zjevné, ještě než dojde k soudu; u jiných vyjdou najevo až na soudu.

Každý hřích vyjde najevo. Ano, budeme jednou odpovídat za každou promarněnou minutu našeho života, za každou promarněnou korunu nebo hřivnu, kterou jsme od Pána dostali. Být zodpovědný je jeden z hlavních důrazů tohoto Pánova podobenství. Náš příběh pokračuje: Lukáš 16, 5–7 Zavolal si dlužníky svého pána jednoho po druhém a řekl prvnímu: `Kolik jsi dlužen mému pánovi?´ On řekl: `Sto věder oleje.´ Řekl mu: `Tu je tvůj úpis; rychle sedni a napiš nový na padesát.´ Pak řekl druhému: `A kolik jsi dlužen ty?´ Odpověděl: `Sto měr obilí.´ Řekl mu: `Tu je tvůj úpis; napiš osmdesát.´

Neznáme přesně okolnosti tohoto případu, a tak nevíme, zda i v tomto případě správce okrádal svého pána. Je to klidně možné, ale je také možné, že nikoliv. Ať to bylo jakkoliv, tak to, co udělal, bylo velmi chytré.

Všimněme si nicméně dvou věcí v jednání tohoto správce: tento muž jednal velmi rozhodně a zároveň velmi riskuje. Je připravený riskovat a nebojí se toho. Jak prohlásil jeden komentátor, kterého jsem četl – jsme hráči na Božím poli. Ale Bůh po nás chce, abychom hráli, nikoliv abychom pouze udrželi skóre. On sám se nakonec přizná k naší hře a výsledek Mu přinese slávu. Náš text pokračuje… Lukáš 16, 8–9 Pán pochválil toho nepoctivého správce, že jednal prozíravě. Vždyť synové tohoto světa jsou vůči sobě navzájem prozíravější než synové světla. Já vám pravím: I nespravedlivým mamonem si můžete získat přátele; až majetek pomine, budete přijati do věčných příbytků.

Ježíš dělá duchovní závěry z tohoto příběhu a ukazuje nám na tři věci. My sami jsme správci svých životů a musíme být nalezeni věrní, Bůh si od každého z nás vyžádá vyúčtování.

Proč si Ježíš vybral nespravedlivého správce k tomu, aby nás učil cestě spravedlnosti? Je to proto, že všechna pravda je Boží pravda. Kamkoliv se v životě podíváme – dnes kolem nás, tak tam můžeme nalézt duchovní pravdy. Jsou to pravdy spravedlnosti i pravdy nespravedlnosti, pravdy k následování nebo pravdy, které kontrastují s Boží cestou. Obojí je zde k našemu užitku. A obojí je zde k Boží slávě. Vzpomeňme třeba na to, jak apoštol Pavel používá válku nebo otroctví k tomu, aby nás učil velkým duchovním pravdám. Všechno má být použité k Boží slávě. 1 Korintským 10, 31 Ať tedy jíte či pijete či cokoli jiného děláte, všecko čiňte k slávě Boží.

K témuž cíli vede také poslední výzva celého tohoto příběhu: Nepromarni svůj život, ale investuj ho do druhých, a především do šíření Božího království, a využij ho cele k Boží slávě. Amen.


Kázání v neděli 18. září 2016 Phanuel Osweto

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *