První čtení: 1 Samuelova 16, 1b.6–7.10–13 Hospodin řekl Samuelovi: Naplň svůj roh olejem a jdi, posílám tě k Jišajovi Betlémskému. Vyhlédl jsem si krále mezi jeho syny.“ Když se dostavili a on spatřil Elíaba, řekl si: „Jistě tu stojí před Hospodinem jeho pomazaný.“ Hospodin však Samuelovi řekl: „Nehleď na jeho vzhled ani na jeho vysokou postavu, neboť já jsem ho zamítl. Nejde o to, nač se dívá člověk. Člověk se dívá na to, co má před očima, Hospodin však hledí na srdce.“ Tak předvedl Jišaj před Samuela svých sedm synů, ale Samuel řekl: „Žádného z nich Hospodin nevyvolil.“ A Samuel se Jišaje otázal: „To jsou všichni mládenci?“ Jišaj odvětil: „Ještě zbývá nejmladší, ten však pase stádo.“ Samuel Jišajovi poručil: „Pošli pro něj! Nebudeme stolovat, dokud sem nepřijde.“ Poslal tedy pro něj a dal ho přivést. Byl ryšavý, s krásnýma očima a pěkného vzhledu. Tu řekl Hospodin: „Nuže, pomaž ho! To je on.“ Samuel tedy vzal roh s olejem a pomazal ho uprostřed jeho bratrů. A duch Hospodinův se Davida zmocňoval od onoho dne i nadále. Samuel pak hned nato odešel do Rámy.
Druhé čtení: Efezským 5, 8–14 I vy jste kdysi byli tmou, ale nyní vás Pán učinil světlem. Žijte proto jako děti světla – ovocem světla je vždy dobrota, spravedlnost a pravda; zkoumejte, co se líbí Pánu. Nepodílejte se na neužitečných skutcích tmy, naopak je nazývejte pravým jménem. O tom, co oni dělají potají, je odporné i jen mluvit. Když se však ty věci správně pojmenují, je jasné, oč jde. A kde se rozjasní, tam je světlo. Proto je řečeno: Probuď se, kdo spíš, vstaň z mrtvých, a zazáří ti Kristus.
Evangelium: Jan 9, 1–12 Cestou uviděl člověka, který byl od narození slepý. Jeho učedníci se ho zeptali: „Mistře, kdo se prohřešil, že se ten člověk narodil slepý? On sám, nebo jeho rodiče?“ Ježíš odpověděl: „Nezhřešil ani on ani jeho rodiče; je slepý, aby se na něm zjevily skutky Boží. Musíme konat skutky toho, který mě poslal, dokud je den. Přichází noc, kdy nikdo nebude moci pracovat. Pokud jsem na světě, jsem světlo světa.“ Když to řekl, plivl na zem, udělal ze sliny bláto, potřel slepému tím blátem oči a řekl mu: „Jdi, umyj se v rybníce Siloe.“ (To jméno znamená `Poslaný´.) On tedy šel, umyl se, a když se vrátil, viděl. Sousedé a ti, kteří jej dříve vídali žebrat, se ptali: „Není to ten, kdo tu sedával a žebral?“ Jedni říkali: „Je to on.“ Jiní pak: „Není, ale je mu podoben.“ On sám řekl: „Jsem to já.“ I řekli mu: „Jak to, že se ti otevřely oči?“ Odpověděl: „Člověk jménem Ježíš udělal bláto, potřel mi oči a řekl mi: Jdi k Siloe a umyj se! Šel jsem tedy, umyl jsem se a vidím.“ Řekli mu: „Kde je ten člověk?“ Odpověděl: „To nevím.“
Milí v Kristu,
máme několik těžkých dnů za sebou v době, kdy musíme omezit hodně toho, na co jsme zvyklí. Pro každého z nás je nejčastější otázka: kdy to skončí? Je to otázka, na kterou se těžko najde odpověď. Ale každý člověk má neustále možnost hledat posilu u Pána Boha, jak čteme u proroka Izajáše 40, 28–29 On je Bůh, který není zemdlený, není znavený, jeho rozumnost vystihnout nelze. On dává zemdlenému sílu a dostatek odvahy bezmocnému. Ano dává nám sílu, protože to je to, co nyní nejvíc potřebujeme. Odvahu zůstat klidný a silný uprostřed takového období nám může zajistit víra v Hospodina.
Dnešní neděle je v církvi nazývána latinsky laetare, znamená to radujte se. Vyzývat momentálně k radosti asi není to, co bychom chtěli slyšet. Neboť po celém světě je nejspíš utrpení, nářek a panika než možnost k radosti. I tak podle dnešního prvního čtení slyšíme příběh o tom, že Bůh se dívá jinak než člověk. Člověk se dívá na to, co má před očima, Hospodin však hledí na srdce. Jaké je naše srdce nyní, když prožíváme tento těžký čas? Je v našich srdcích prostor pro nějakou radost a naději? Hospodin v nás chce vidět tu odvahu, která může pomáhat světu kolem nás. Je čas, abychom s radostí mohli podat pomocnou rukou všem, kteří nyní jsou v tísni nebo pomáhají v léčbě či v nelehkém rozhodování. Prosme o Božího Ducha, aby se jich zmocňoval, ať můžou každou situaci zdárně překonat.
Evangelijní text mluví o zázračném uzdravení člověka, který od narození byl slepý. Už samotný fakt, že jde o slepého člověka, nám ukazuje, že i v našich slepotách v nejhorších časech Bůh není lhostejný. Jako tenkrát přicházel Jeho syn Ježíš, aby přinesl lidem světlo a uzdravení, tak i dnes obojí potřebujeme. Pan Ježíš vysvětluje, že ten člověk se nenarodil slepý kvůli hříchům, ale aby se na něm zjevily skutky Boží. To je radost z dnešní neděle, že nemusíme hledat důvody, proč nás to postihlo, ale naopak smíme slyšet, jak Pán Ježíš dává lidem naději a světlo uprostřed jejich utrpení. Boží dílo pokračuje dál, nezastaví ho ani nemoc ani lidská starost. Máme proto důvod upnout naději pořád k Pánu. Vyzývá nás k tomu i apoštol Pavel, když píše: Kdo nás odloučí od lásky Kristovy? Snad soužení nebo úzkost, pronásledování nebo hlad, bída, nebezpečí nebo meč? (Ř 8, 35) Nyní mnoho lidí trpí, ale opět slyšíme z Božího slova …v tom ve všem slavně vítězíme mocí toho, který si nás zamiloval. (Ř 8, 37)
Máme naději, že Boží skutky můžeme vidět i uprostřed tmy. Pojďme se proto nad dnešními texty ještě jednou zamyslet, vždyť jsme vyzýváni k radosti, protože sám Bůh uskuteční velké skutky uprostřed nás. Vyznejme s apoštolem Pavlem, že jsme byli tmou, ale nyní nás Pán učinil světlem. Proto děkujme, že Bůh je stále s námi, a prosme, ať Jeho přítomnost vnímají i ti, co se bojí a strachují o budoucnost. Společně se pojďme dnes modlit následně s dalšími křesťany, jak nás vyzývá Ekumenická řada církví v České republice, která pro nás připravila tuto společnou modlitbu. Modleme se společně: Pane, prosíme…
– za všechny země světa a za všechny lidi zasažené koronavirem, za všechny pozůstalé, kteří byli zasaženi smrtí svých blízkých a milovaných,
– za všechny mocné tohoto světa, za členy vlád a úřadů a za všechny, kdo se snaží skrze preventivní opatření zabránit eskalaci šíření epidemie,
– za všechny lidi dobré vůle, aby respektovali nutná preventivní opatření, chovali se zodpovědně k sobě i ve vztahu k druhým, nepodléhali panice, zoufalství a rezignaci, ale nacházeli potěšení a naději v Pánu Bohu a přijetí a porozumění v kruhu svých blízkých,
– za lékaře, zdravotní sestry, zdravotnické záchranáře, hasiče, vojáky a policisty a mnohé další pomáhající profese, které přicházejí do styku s lidmi a jsou zvláště v těchto dnech vystavené náporu fyzickému i psychickému, aby měli dostatek síly a také odvahu vydržet a nepodléhali rezignaci,
– za děti, studenty, aby měli v této době sebedisciplínu k učení a zvládali úkoly na ně kladené, aby nepodléhali pasivnímu trávení volného času a zahálce, ale nacházeli inspiraci k vlastnímu rozvoji,
– za učitele, aby dokázali správně motivovat žáky a studenty k samostudiu,
– za církve, duchovní a pastorační pracovníky, aby i v době zavřených kostelů, měli srdce otevřené pro lidi v jejich potřebách a mohli moudře a správně využít všech dostupných prostředků ke zvěsti evangelia prostřednictvím internetu, pastoračních rozhovorů, telefonů či jiných komunikačních kanálů,
– za pokoru a odevzdanost celé situace k tobě Pane, za ochranu před nákazou, za milost pokání a novou orientaci na nepomíjející hodnoty v životě mnohých lidí.
Amen.
Phanuel Osweto 22. března 2020