Iz 43, 1–7; 2 K 5, 16–21;
Tu přišel Ježíš z Galileje k Jordánu za Janem, aby se dal od něho pokřtít. Ale on mu bránil a říkal: „Já bych měl být pokřtěn od tebe, a ty jdeš ke mně?“ Ježíš mu odpověděl: „Připusť to nyní; neboť tak je třeba, abychom naplnili všechno, co Bůh žádá.“ Tu mu již Jan nebránil. Když byl Ježíš pokřtěn, hned vystoupil z vody, a hle, otevřela se nebesa a spatřil Ducha Božího, jak sestupuje jako holubice a přichází na něho. A z nebe promluvil hlas: „Toto je můj milovaný Syn, jehož jsem si vyvolil.“ Mt 3, 13–17
Pokoj vám sestry a bratří!
Začalo to v adventu, když jsme mluvili o narození Jana Křtitele, pak o Vánocích když jsme si připomínali narození Ježíše Krista. Minulou neděli jsme si připomněli jedinou epizodu z mládí Ježíše Krista, Jeho zjevení světu. Ten dnešní text hovoří o křtu Ježíše. Ježíš přichází k Janovi s konkrétním plánem. Chce se nechat pokřtít. Ale než se k tomu dostaneme, dovolte alespoň několik slov k Janovu křtu. Janův křest samozřejmě nebyl shodný s křesťanským křtem. Křesťanství ještě ani neexistovalo. Janův křest byl důsledek jeho kazatelské aktivity. Ústřední myšlenkou Janova kázání bylo volání k pokání, protože přichází Mesiáš.
Představuji si to skoro tak, jak vypadají dnešní charismatická evangelizační setkání. Jan káže, a jak ukončí svou zvěst, tak se zeptá: „Je tady dnes někdo, kdo by chtěl činit pokání ze svého hříchu, kdo by se chtěl stát Hospodinových následovníkem a vydat Mu svůj život?“ A ty, kdo řekli ano, zval, aby přišli dopředu a byli pokřtěni. Nešlo jen o lítost nad hříchem. To by je poslal do chrámu, aby tam obětovali za svůj hřích. Šlo o pokání a vrácení se zpět k Hospodinu.
Proč se ale v tom případě dává pokřtít Ježíš? Vždyť víme, že On od Boha neodešel a ani se nedopustil žádného hříchu? Potvrzuje nám to třeba list Židům, kde čteme: Vždyť na sobě zakusil všechna pokušení jako my, ale nedopustil se hříchu. (Žd 4, 15) Tak proč se dával křtít? To je nesmírně důležitá otázka. Přemýšleli jste někdy o tom?
Dovolte, abych použil jednu ilustraci. Představme si, že máme lavor a v něm čistou vodu a hadr. V tom lavoru umyjeme nádobku od použitého černého motorového oleje. A teď budeme ten hadr chtít ještě na něco použít. Uchopíme ho za růžek a pomalu ho z té vody budeme vytahovat. Jak ten hadr bude vypadat? Povrchové napětí způsobí, že většina toho oleje zůstane na tom hadru.
Křest také symbolizuje umytí. Ten Janův křest symbolizoval, že nás Bůh obmývá od naší špíny. A Ježíš do té špíny vstoupil, aby ji vzal na sebe. Toto je význam Ježíšova křtu. Je to počátek Ježíšovy služby, kdy On přišel, aby vzal tu mou a tvou špínu na sebe.
Křest podle Pavla nám připomíná, že jsme zemřeli hříchu. Ř 6, 6: Víme, že starý člověk v nás byl spolu s Kristem ukřižován. Pravda, křesťan po křtu zhřeší, ale nemůže žít v hříchu a pro hřích. To je přece rozdíl, zaprášit si nohy, nebo válet se ve špíně. Je rozdíl upadnout do hříchu a žít v něm. To znamená, že hřích byl zbaven moci a my už hříchu neotročíme. Apoštol Pavel ještě řekl: Toho, který nepoznal hřích, kvůli nám ztotožnil s hříchem, abychom v něm dosáhli Boží spravedlnosti. (2 K 5, 21)
Když Jan v pokoře nechce Ježíše pokřtít, připomíná nám to Petra, který odmítá, aby mu Ježíš obmyl nohy. Ale když Petr pochopil, že tady jde o spasení, nic už nenamítá. Stejné je to i u Jana Křtitele. Ježíš se k němu obrací a říká: Je třeba, abychom naplnili všechno, co Bůh žádá. (v. 15) Jan pochopil, že jde o spásné dílo, a už nic nenamítá. Tady v skutku začíná Kristovo vykupitelské dílo, které bylo dokončeno o několik let později na golgotském kříži.
To, že Ježíš se ujímá své vykupitelské služby, je potom potvrzeno i následujícími událostmi a slovy. A z nebe promluvil hlas: „Toto je můj milovaný Syn, jehož jsem si vyvolil.“ Sestoupení Ducha svatého symbolizuje pomazání Duchem svatým. Pomazání bylo symbolem toho, že se osoba ujímá svého nového úkolu. Ježíš se také ujímá svého úkolu. Ujímá se úkolu, aby byl Spasitelem světa. Ujímá se úkolu, aby se pro nás stal tím nejvyšším Prorokem, Veleknězem a Králem.
To druhé, co bych ještě chtěl připomenout, je fakt, že tady v tomto textu se nám objevuje celá Boží trojice. Ježíš je křtěn, Bůh Otec z nebe promlouvá a Duch svatý sestupuje ve formě holubice. Jeden Bůh zjeven ve třech osobách.
A do třetice bych chtěl zmínit ta otevřená nebesa. Otevřená nebesa symbolizují, že Bůh jedná se svým lidem. V prvním dnešním čtení z knihy proroka Izajáše zaznamenáme jistě, jak je požehnán Boží lid, my kteří jsme nazýváni Jeho jménem, my, kteří jsme přijali právo nazývat se Jeho dětmi. Izraelitům Bůh říká: Nebojte se; povolal jsem vás svým jménem; vy jste moji… Potom, když byli Bohem vysvobozeni z této záplavy, je Izraelitům znovu řečeno: Nebojte se. Sestry a bratři, i nás dnes dopoledne Bůh chce ujistit v křtu Ježíše Krista o své lásce. Bůh zahajuje svůj spásný plán. Bůh říká, že tento Ježíš je Jeho Syn, to je ten Mesiáš. Je Mesiášem, který přišel, aby nás vykoupil, přišel, aby na sebe vzal naši špínu. A je to Bůh, kdo nás chce dnes ve své plánu očistit skrze našeho Pána Ježíše Krista. Amen.
A do třetice bych chtěl zmínit ta otevřená nebesa. Otevřená nebesa symbolizují, že Bůh jedná se svým lidem. V prvním dnešním čtení z knihy proroka Izajáše zaznamenáme jistě, jak je požehnán Boží lid, my kteří jsme nazýváni Jeho jménem, my, kteří jsme přijali právo nazývat se Jeho dětmi. Izraelitům Bůh říká: Nebojte se; povolal jsem vás svým jménem; vy jste moji… Potom, když byli Bohem vysvobozeni z této záplavy, je Izraelitům znovu řečeno: Nebojte se. Sestry a bratři, i nás dnes dopoledne Bůh chce ujistit v křtu Ježíše Krista o své lásce. Bůh zahajuje svůj spásný plán. Bůh říká, že tento Ježíš je Jeho Syn, to je ten Mesiáš. Je Mesiášem, který přišel, aby nás vykoupil, přišel, aby na sebe vzal naši špínu. A je to Bůh, kdo nás chce dnes ve své plánu očistit skrze našeho Pána Ježíše Krista. Amen.
Kázání 13. ledna 2019 Phanuel Osweto