První čtení: Izajáš 9, 1.5–6 Lid, který chodí v temnotách, uvidí velké světlo; nad těmi, kdo sídlí v zemi šeré smrti, zazáří světlo. Neboť se nám narodí dítě, bude nám dán syn, na jehož rameni spočine vláda a bude mu dáno jméno: „Divuplný rádce, Božský bohatýr, Otec věčnosti, Vládce pokoje.“ Jeho vladařství se rozšíří a pokoj bez konce spočine na trůně Davidově a na jeho království. Upevní a podepře je právem a spravedlností od toho času až navěky. Horlivost Hospodina zástupů to učiní.
Druhé čtení: Titovi 2, 11–14 Ukázala se Boží milost, která přináší spásu všem lidem a vychovává nás k tomu, abychom se zřekli bezbožnosti a světských vášní, žili rozumně, spravedlivě a zbožně v tomto věku a očekávali blažené splnění naděje a příchod slávy velikého Boha a našeho Spasitele Ježíše Krista. On se za nás obětoval, aby nás vykoupil ze všeho hříchu a posvětil za svůj vlastní lid, horlivý v dobrých skutcích.
Evangelium: Lukáš 2, 1–20 Stalo se v oněch dnech, že vyšlo nařízení od císaře Augusta, aby byl po celém světě proveden soupis lidu. Tento první majetkový soupis se konal, když Sýrii spravoval Quirinius. Všichni se šli dát zapsat, každý do svého města. Také Josef se vydal z Galileje, města Nazareta, do Judska, do města Davidova, které se nazývá Betlém, poněvadž byl z domu a rodu Davidova, aby se dal zapsat s Marií, která mu byla zasnoubena a čekala dítě. Když tam byli, naplnily se dny a přišla její hodina. I porodila svého prvorozeného syna, zavinula jej do plenek a položila do jeslí, protože se pro ně nenašlo místo pod střechou. A v té krajině byli pastýři pod širým nebem a v noci se střídali v hlídkách u svého stáda. Náhle při nich stál anděl Páně a sláva Páně se rozzářila kolem nich. Zmocnila se jich veliká bázeň. Anděl jim řekl: „Nebojte se, hle, zvěstuji vám velikou radost, která bude pro všechen lid. Dnes se vám narodil Spasitel, Kristus Pán, v městě Davidově. Toto vám bude znamením: Naleznete děťátko v plenkách, položené do jeslí.“ A hned tu bylo s andělem množství nebeských zástupů a takto chválili Boha: „Sláva na výsosti Bohu a na zemi pokoj mezi lidmi; Bůh v nich má zalíbení.“ Jakmile andělé od nich odešli do nebe, řekli si pastýři: „Pojďme až do Betléma a podívejme se na to, co se tam stalo, jak nám Pán oznámil.“ Spěchali tam a nalezli Marii a Josefa i to děťátko položené do jeslí. Když je spatřili, pověděli, co jim bylo řečeno o tom dítěti. Všichni, kdo to slyšeli, užasli nad tím, co pastýři vyprávěli. Ale Marie to všechno v mysli zachovávala a rozvažovala o tom. Pastýři se pak navrátili oslavujíce a chválíce Boha za všechno, co slyšeli a viděli, jak jim to bylo řečeno.
Pokoj vám, sestry a bratři!
Ke zvěstování Božího slova nám dnes posloužily známé vánoční texty. Prorok Izajáš píše o lidu, který chodí v temnotách, ten lid uvidí veliké světlo. Nad těmi, kdo sídlí v zemi šeré smrti, zazáří světlo.
My víme, že rok 2020 nebyl jednoduchým rokem pro mnoho lidí, prošli jsme tmou a naše víra byla otřesena. Byli jsme svědky takových změn, které předešlý rok nikdo z nás ani nemohl předpovědět. Dnes se tak scházíme na tyto svátky, jako nikdy předtím. Je to jako kdybychom byli najednou obklopeni velikou tmou, stejně tak, jak čteme v Izajášově proroctví. Ale nikdo nemůže žít v temnotě dlouhodobě, jinak ztratí naději a skončí špatně. Proto se Bůh rozhodl, že do této tmy zazáří světlo. Do tmy našich všedních životů přichází světlo. Je to poselství naděje, která má potěšit každého z nás, když se dnes scházíme na tyto svátky.
V samotném závěru Izajášova textu slyšíme krátkou větičku, která to všechno ještě posouvá do velmi intenzivní a naléhavé roviny: Horlivost Hospodina zástupů to učiní. (Izajáš 9, 6) Izajáš popisuje tady velké věci. Dokonce bychom mohli říct, že popisoval ty největší věci. Přesto k nim dodává těchto pět slovíček. Říká jimi, že to, o čem mluví, je naprosto, ale naprosto jisté. To není proroctví typu, co by, kdyby … To je naprosto jasné zaslíbení, které je zaštítěné autoritou samotného Boha. Ne ledajakého, ale Hospodina zástupů. Zástupy jsou v temnotách, ale je zde Hospodin zástupů, který pošle – vlastně již poslal – svého Syna, aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný. Vždyť Bůh neposlal svého Syna na svět, aby soudil, ale aby skrze něj byl svět spasen. (Jan 3, 16–17)
Izajáš nám představuje ohromný popis Spasitele a my jsme svědky toho, že jeho proroctví bylo pravdivé. Můžeme dosvědčit, že horlivost Hospodina zástupů to učinila. To, o co nyní jde, je náš vztah k těmto popisovaným věcem. Jaký zaujmeme postoj k tomu narozenému Ježíšovi? Kým je pro nás osobně? Tohle slovo nás nechce nechat odejít bez jasného stanoviska. Ale pojďme dál k tomu, co popisuje i evangelista Lukáš.
Evangelista ve zprávě o Ježíšově narození ukazuje, kým Ježíš vlastně byl, jaký byl Jeho vztah ke světu. To podstatně je, že Ježíš už od svého narození na sobě zakusil velkou část utrpení, která trápí tento svět. Narodil se dvěma chudým lidem, tesaři Josefovi a jeho snoubence Marii. Už před narozením Mu hrozilo nebezpečí, že Marii, která by se Jeho narozením stala svobodnou matkou, přivede do velkých problémů.
Tito dva chudí lidé žili v zemi, kde vládla cizí moc. A právě z rozhodnutí cizího mocipána, kterému se usmyslelo, že svoji vládu ještě více upevní, museli Josef s Marií podniknout téměř dvě stě kilometrů dlouhou pouť z Nazaretu do Betléma. Ježíš se v Betlémě, přecpaném lidmi, kteří se také přijeli zapsat, narodil jako bezdomovec. Krátce po narození Mu šlo o život.
Podle Lukášova podání se toto vše stalo, aby se naplnilo proroctví o příchodu Mesiáše z Betléma. Bůh tak vlastně naplňoval své plány a dokázal k tomu využít i záměrů tehdejších mocných. Utrpení provázelo Ježíše už od narození. Však celý Jeho život shrnuje apoštolské vyznání jedním slovem – trpěl. My si to slovo trpěl spojujeme s tím, že trpěl pod Pontským Pilátem, ale tam patří samostatné slovo: trpěl.
Protože sám takto trpěl, dokáže se i dnes solidarizovat s trpícími a utištěnými tohoto světa. Právě k jedné takové skupině lidí míří první zvěst o Jeho narození. Jako první se dozví o Jeho narození pastýři. Je to jakýsi odkaz na starozákonní příběhy o pastýřích, Ábelovi, Abrahamovi, Davidovi atd. Pastýři museli vykonávat těžkou práci v noci, v zimě, zatímco bohatí majitelé stád si hověli v pohodlí svých domů. Pastýři patřili k těm nejnižším společenským vrstvám. Právě je ale oslovuje anděl, když chce zvěstovat, že se narodil zaslíbený Mesiáš. Neoslovuje mocné ani bohaté. Oslovuje chudé, upracované pastýře, kteří mají zrovna noční směnu. Chudým, upracovaným lidem s těžkým údělem zvěstuje: „Nebojte se, hle, zvěstuji vám velikou radost, která bude pro všechen lid. Dnes se vám narodil Spasitel, Kristus Pán, v městě Davidově.“ Tenkrát to anděl zvěstoval pastýřům. Tito pastýři mohou sloužit jako předobraz nás všech, kteří se namáháme a víme o svém těžkém údělu. Slovo dnes na začátku andělova zvěstování dává jeho oznámení nadčasovou platnost. Boží blízkost, zájem o lidi jsou stejné dnes, tak jako tehdy.
Anděl poukazuje na velmi zvláštní znamení, které má potvrdit pravdivost jeho zvěstování. Znamením o narození Spasitele, Zachránce lidstva, v kterém sestupuje sám Bůh na tuto zem, mají být jesličky s maličkým dítětem. Jaksi nám to nejde dohromady. Všemocný Bůh a malé dítě, které se narodilo lidem vyhnaným ze svého domova zvůlí mocných. Ale je to tak. Bůh používá jiné prostředky než my. Toto malé děťátko, které vlastně nemá nic jiného než Boží péči a milost, se stane snad nejznámějším člověkem v historii. Kdo dnes zná císaře Augusta, z jehož popudu se museli dát Ježíšovi rodiče na pochod? Málokdo. Ježíše zná nesrovnatelně více lidí.
Je však nutné nenechat se odradit nenápadností a chudobou, která většinou doprovází Boží věci. Kdo by si pomyslel, že se stanou počátkem událostí, které natrvalo změnily svět. I dnes Bůh může jednat ve skrytu a nenápadně. Je potřeba naslouchat Jeho tichému hlasu, abychom pro Jeho konání měli vnímavost. Pokud toho budeme schopni, může se i v našich životech zrodit něco z Boží slávy, a budeme kolem sebe šířit pokoj, protože Bůh má zalíbení v lidech.
Moji milí, ukázala se Boží milost, která přináší spásu nám všem, jak psal apoštol Pavel Titoví. Pojďme se ztišit před Pánem a prosme Ho, aby proměňoval naše potemnělé životy a prosvětloval je svým světlem a svou září. Aby nám otevřel duchovní zrak a abychom přišli k novému narození a dostali dar věčného života. Amen.
Phanuel Osweto 24. prosince 2020