Proslov k vernisáži při rozšíření stálé expozice v roce 2023

Šabat šalom, bratři a sestry, dámy a pánové

v roce 2014, kdy se díky paní doktorce Ireně Veverkové a mnohým dalším podařilo vytvořit v této krásné synagoze panely popisující historii kladenské židovské obce, jsme měli dojem, že tím více méně skončilo naše úsilí na poli popularizačním i badatelském. Dlouhé roky jsme tu ještě měli mnohem starší nástěnku, která dokumentovala naše počáteční snahy o poznávání Izraele, jeho dějin a vývoj našeho vztahu k Izraeli. Nástěnka byla dílem naší vytrvalé dokumentaristky a důsledné a věrné čtenářky Písma Jarmily Chytilové. Ideově však nás k lásce k Písmu a také k Izraeli vedl náš tehdejší pastor, Stanislav Jurek. V devadesátých letech a na přelomu tisíciletí nás bylo ve sboru málo, ale pamatuji se, že už tenkrát se v soukromém rozhovoru jednou Ilona Kratochvílová podivila, že jsme vlastně v synagoze a o jejích dřívějších majitelích nic nevíme. Pamatuji se, že jsem tenkrát zašla i do knihovny, abych se něco dozvěděla, ale nic z toho nebylo, ještě nepřišel ten správný čas.

Správný čas nastal až s iniciativou paní Ludmily Hallerové, která tehdy po celé České republice pořádala duchovní konference o Izraeli. Její neuvěřitelné charisma, schopnosti Radka Hejreta a bezpochyby i významná podpora vedení města umožnily, aby se taková konference konala i v Kladně. Vedení místního sboru se s oběma již delší dobu znalo, a tak bylo naprosto samozřejmé, že jsme se stali spolupořadateli této konference nazvané Kořeny víry. Místní pěvecký sbor nacvičil poprvé hebrejské písně, zde v synagoze se v rámci konference konalo první čtení jmen obětí šoa z kladenských transportů. Co bylo ale dle našeho názoru úplně nejdůležitější, bylo, že se na začátku konference, jako i jiných podobných, konala ekumenická kající bohoslužba, kde zástupci všech církví, které se konference účastnili, vyznávali svou vinu na tragédii šoa a prosili o odpuštění.

Konference Kořeny víry se konala na jaře 2006. Na podzim téhož roku přišel dopis od Ellin Yassky z americké židovské obce ve Fairfieldu, ve kterém bylo mnoho otázek ohledně historie kladenské židovské obce. Ve Fairfieldu měli totiž mnoho let ve vitríně svitek Tóry, který byl poškozený a nehodil se proto k bohoslužebným účelům, měli ho tam jako připomínku na šoa. Tento svitek měl původně cedulku Kladno a jednoho dne v tom roce 2006 „oslovil“ Ellin, jež z ničeho nic zatoužila dozvědět se něco víc o obci, z které pocházela tato památeční Tóra. A tak se stalo, že se potkaly otázky Ellin a naše potřeba poznání, práce dr. Ireny Veverkové s tématem židovství a všechno najednou začalo do sebe zapadat a děly se věci a my jsme se mohli stát účastníky mnoha vřelých a nezapomenutelných setkání, jichž jste mnozí také byli účastníky. Dr. Veverková napsala knihu o kladenské židovské minulosti, byla vytvořena stálá expozice, jejíž je autorkou, ve Fairfieldu zrestaurovali svou památeční Tóru, znovu ji zasvětili a používají ji při výjimečných příležitostech. Místní sbor CČSH začal připomínat tragickou historii židovské obce Kladnu. Pořádal besedy, koncerty, od roku 2012 v únoru, kdy je výročí kladenských transportů, začal při kulatých a půl kulatých výročích číst jména zavražděných. Od úplného začátku se čtení jmen účastnili nejen členové sboru, ale také pan Dan Jiránek a Spolek pro zachování odkazu odboje, tedy paní Gabriela Havlůjová a pan Petr Hroník. Ráda bych teď poděkovala za dlouholetou podporu jim a vám všem, kteří jste nás v našem úsilí svým zájmem motivovali. Bez finanční podpory města Kladna by tato expozice nevznikla, takže děkujeme městu Kladnu, zvláště paní Mgr. Gabriele Havlůjové. Určitě děkujeme vám všem, kteří jste přišli, abyste se dozvěděli něco více z historie, ale i současného dění kolem této krásné stavby.

Moc vám všem děkuji za pozornost. Prohlédněte si výstavu, a pokud by vás něco zajímalo, neváhejte se zeptat.

Eva Bodláková