Radujme se a buďme bdělí – 1. adventní neděle

První čtení: Jr 33, 14–16 Hle, přicházejí dny, je výrok Hospodinův, kdy splním to dobré slovo, které jsem vyhlásil o domě Izraelově a o domě Judově. V oněch dnech a v onen čas způsobím, aby Davidovi vyrašil výhonek spravedlivý, a ten bude v zemi uplatňovat právo a spravedlnost. V oněch dnech dojde Judsko spásy, Jeruzalém bude přebývat v bezpečí a takto jej nazvou: »Hospodin – naše spravedlnost.«

Druhé čtení: 1 Te 3, 9–13 Jakou chválou se můžeme Bohu odvděčit za všecku tu radost, kterou z vás máme před jeho tváří? Ve dne v noci vroucně prosíme, abychom vás mohli spatřit a doplnit, čeho se nedostává vaší víře. Sám náš Bůh a Otec i Ježíš, náš Pán, kéž připraví naši cestu k vám! Nechť Pán dá bohatě růst vaší vzájemné lásce i lásce ke všem, tak jako i my vás milujeme, ať posílí vaše srdce, abyste byli bezúhonní a svatí před Bohem, naším Otcem, až přijde náš Pán Ježíš se všemi svými svatými.

Evangelium: L 21, 25–36 Budou znamení na slunci, měsíci a hvězdách a na zemi úzkost národů, bezradných, kam se podít před řevem valícího se moře. Lidé budou zmírat strachem a očekáváním toho, co přichází na celý svět. Neboť mocnosti pekelné se zachvějí. A tehdy uzří Syna člověka přicházet v oblaku s mocí a velikou slávou. Když se toto začne dít, napřimte se a zvedněte hlavy, neboť vaše vykoupení je blízko.“ Vypravoval jim podobenství: „Podívejte se na fíkovník nebo jiný strom: Když se už zelenají, sami víte, že léto je blízko. Tak i vy, až uvidíte, že se toto děje, vězte, že je blízko království Boží. Amen, pravím vám, že nepomine toto pokolení, než se toto všechno stane. Nebe a země pominou, ale má slova nikdy nepominou. Mějte se na pozoru, aby vaše srdce nebyla zatížena nestřídmostí, opilstvím a starostmi o živobytí a aby vás onen den nepřekvapil jako past. Neboť přijde na všechny, kteří přebývají na zemi. Buďte bdělí a proste v každý čas, abyste měli sílu uniknout všemu tomu, co se bude dít, a mohli stanout před Synem člověka.“

Kázání: A už je to tu zase. Co? Další mutace covidu? Doba, kdy čekáme na…? Další zpřísnění opatření, která mají zabránit šíření covidu – ta jistě přijdou. V současné situaci plné očekávání toho, co bude a jak to bude ohledně covidu a třeba i ohledně slavení Vánoc, mísí se ještě jiné očekávání. Začal totiž advent – doba očekávání příchodu Zachránce. Zachránce, který přináší lék, a co víc, kdo je sám lékem proti mnohem ničivější nemoci, než je covid. Proti nemoci, která zabíjí ročně mnohem více lidí, a tou nemocí je náš hřích.

Jsme tu a vstupujeme do adventu společně. Radujme se, že i přes znovu sílící nákazu můžeme slavit bohoslužbu. A můžeme společně vzdávat díky Bohu za to, že se v lidských dějinách splnilo to Boží dobré slovo pronesené ústy proroka Jeremjáše: „Hle, přicházejí dny, je výrok Hospodinův, kdy splním to dobré slovo, které jsem vyhlásil o domě Izraelově a o domě Judově.“

Dobrých zpráv není nikdy dost. A obzvlášť v době neutěšené, v době nejistoty, obav z toho, co a jak bude, co nás čeká. Tehdy je každá dobrá zpráva důvodem k radosti, k napjatému očekávání toho, jak se ta ohlášená dobrá zpráva konkrétně promítne do našeho každodenního života. Co přijde, co nám to přinese? Nebo v tomto případě: kdo přijde a co nám ten dotyčný přinese?

Izrael má očekávat v brzké době vyrašení výhonku. Tedy něčeho, co je svým způsobem ještě dosti křehké a slabé, přesto slibné v tom, co přinese v budoucnu. Výhonek, o kterém mluví Jeremjáš, s sebou přinese Hospodinovu spravedlnost a právo. Bude v něm plně ztělesněna a přítomna. Něco z Boží nebeské sféry bude zasazeno i zde na zemi, uprostřed nás. A bude přinášet viditelné plody nebeského práva a spravedlnosti do našeho světa.

Ti, kdo Bohu patří a důvěřují mu, rozpoznají, že V oněch dnech a v onen čas způsobím, aby Davidovi vyrašil výhonek spravedlivý, a ten bude v zemi uplatňovat právo a spravedlnost. V oněch dnech dojde Judsko spásy, Jeruzalém bude přebývat v bezpečí a takto jej nazvou: Hospodin – naše spravedlnost.

Davidovi vyraší výhonek. Objeví se někdo, kdo bude obdařen plností královské moci, kdo bude Hospodinovým pomazaným, kdo přivede lid blíže Bohu, aby byl jeho královským kněžstvem.

Doba adventu zaměřuje naši pozornost k tomuto Bohem pomazanému výhonku. Věříme, že Bůh splnil své dobré slovo v Ježíši Kristu, který přišel nejen pro Izrael, ale pro každého z nás. A tak můžeme vyznat: Ježíš – naše spravedlnost. To je ta dobrá zpráva, naše naděje a radost, kterou oslavujeme i dnes při společné bohoslužbě.

Máme důvod přidat se k chvále a radosti apoštola Pavla a jeho spolupracovníků z bratří a sester v našem sboru. Buďme vděčni za dar společenství v každém čase. Nejen v době pokoje, ale právě v době zkoušek a nepříznivých vnějších okolností. Buďme vděčni jeden za druhého, za možnost společně se podepírat a setkávat: naživo nebo on-line. Radujme se společně, že jsme mohli a stále můžeme prožívat Boží blízkost a pomoc v časech dobrých i zlých.

Společenství bratří a sester nás posiluje na cestě víry i přes to, že sami víme a vidíme nejen to dobré a utěšené, ale vnímáme a víme i to, že je třeba mnohé v naší společné cestě za Kristem vylepšit a doplnit. Naše vzájemné vztahy nejsou bez mráčku. Je třeba společně růst a sílit, než přijde doba soudu. I to odráželo zvolené téma adventního sborového společenství, které se týkalo duchovního růstu. Při společném sdílení a rozhovorech jsme si mohli uvědomit, že máme nejen za co děkovat, z čeho se radovat a chválit Boha, ale že je stále co zlepšovat, posilovat a na čem pracovat (jako jednotlivci, i jako sbor), abychom byli (slovy apoštola Pavla): bezúhonní a svatí před Bohem, naším Otcem, až přijde náš Pán Ježíš se všemi svými svatými.

Svou sílu čerpejme z osobního vztahu s Trojjediným Bohem a ve společenství bratří a sester. Vyprošujme si ji pro sebe navzájem i do nového církevního roku. Bude nám třeba, abychom přestáli a obstáli ve zkouškách a těžkostech, které jistě přijdou a budou na nás útočit ze všech stran. Vždyť i Ježíš své učedníky upozorňoval: „Budou znamení na slunci, měsíci a hvězdách a na zemi úzkost národů, bezradných, kam se podít před řevem valícího se moře. Lidé budou zmírat strachem a očekáváním toho, co přichází na celý svět.“ … „Tak i vy, až uvidíte, že se toto děje, vězte, že je blízko království Boží.“

I pro nás, kteří žijeme v této době platí, že Bůh je Immanuel (Bůh s námi). Buďme bdělí a prosme v každý čas, abychom měli sílu uniknout všemu tomu, co se bude dít, a mohli stanout před Synem člověka. Bůh je s námi, chtějme i my být s ním. Připravujme mu místo v našich srdcích, v našich rodinách, v našich sborech, aby měl kde se narodit a kde spočinout.

Ať Bůh, který k nám v Kristu nepřestává mluvit, vás posiluje, povzbuzuje a naplňuje svou hojnou milostí.

Ať jeho spásná blízkost je s vámi v době adventu i během celého liturgického roku.

Ať jeho dobré slovo rozjasňuje vaši mysl i srdce. Amen.

(závěr dopisu br. patriarchy Butty k letošnímu adventu)


Ivana Doubravová 28. listopadu 2021

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..