Vybrané stránky z kroniky náboženské obce jsou průběžně doplňovány.
Obsah
Úvodní slovo
L.P. 1920-1921
L.P. 1922-1923
L.P. 1924-1925
L.P. 1926
Obálka a první strana
Úvodní slovo
V památném roce 1940, v němž CČS slaví 20 let svého trvání, rozhodl jsem se napsati kroniku náb. obce. Jako pramenů použil jsem protokolů ze schůzí rady st., materiálu uloženého v archivu, jakož i zpráv pamětníků. Ať tato kronika je zrcadlem vývoje náb. obce a svědkem úsilí duchovních i laiků!!!
Psáno v lednu 1940.
Vladislav Sismilich, katecheta
L.P. 1920-1
„Vyšel rozsevač, aby rozsíval símě své…“ Luk. 8, 5
„Protož věrný křesťane hledej pravdy, slyš pravdu, uč se pravdě, miluj pravdu, prav pravdu, drž pravdu, braň pravdy až do smrti!“ M. J. Hus
Kazatel z Kaple Betlémské – Mistr Jan Hus – zakotvil pevně v srdci národa. Jeho neohrožený boj za pravdu boží a čisté evangelium Ježíšovo naplňoval po staletí duše věrných Čechů a volal k následování. Dlouhou dobu však mocné překážky nedovolovaly splnění ideálů velkého Mistra. Teprve rok 1920 přinesl náboženskou svobodu. Český člověk shazoval se sebe otrocká duchovní pouta dlouhých staletí. Staletý úhor, půda nezoraná byla připravována k setbě …
Psal se den 8. ledna léta Páně 1920.
V Národním domě na Smíchově ve schůzi „Klubu reformního duchovenstva“ za předsednictví Th. Dr. Karla Farského bylo rozhodnuto o založení církve československémoravské.
Počátky
Tato velká a nezbytně nutná událost měla brzy odezvu i na Kladně. Br. Vác. Bílek, strojvůdce na dole „Max“, viděl základy naší církve v Lounech a pozval sem br. Paříka, aby v sále u Sýkorů přednášel o vzniku a potřebě církve čsm.
Zájem takto vzbuzený se zvýšil, když spisovatel B. Zahradník-Brodský proslovil v Živnostenském domě přednášku druhou, vybízeje k výstupu z církve římské a vstupu do cčsm. Takto připravená půda konečně vydala ovoce v měsíci dubnu 1921. V místnosti „Slavie“ konala se schůze, do níž se dostavilo asi 50 bratří. Přítomen byl br. katecheta Matěj Herink a br. učitel Václav Liška.
V té době byl také vykonán první křest v rodině br. Kobra, jemuž pokřtil br. farář Šlapák syna Josefa.
Také první pohřeb br. učitele Tatera z Kročehlav vzbudil zájem o novou církev. To už vykonával funkce br. Václav Liška, tehdy učitel ve Vrapicích, jenž se svou chotí (Hedvikou) cestoval po vesnicích na kladensku, slánsku a budečsku, aby tam vykonal potřebné obřady. Až do Chyňavy, tři hodiny vzdálené, se chodilo po celá dvě léta!
L.P. 1922-3
Překážky
Nová církev, která získávala stále většího pochopení, byla mnohým solí v očích. Vznikly snahy všemožně jí škoditi. Tak br. duchovní Liška byl ze školské služby v okrese kladenském propuštěn a dáno mu na srozuměnou, aby si hledal místo v jiném okrese! Tím byla ovšem církvi způsobena velká rána. Přes to však vzkvétala dál, neboť podle potřeby vykonávali zde církevní obřady bratři duchovní z Prahy a okolí Kladna, např. Dr. Doubrava, Arnošt Šimšík, Dlouhý-Pokorný, Dr. Stejskal, br. Roháček a dokonce Th. Dr. Karel Farský, který zde (v r. 1923) vykonal přednášku na náměstí u Mariánského sloupu.
Zatím se podařilo br. Liškovi vymoci si opět ustanovení ve šk. okrese kladenském a vedl pak rovněž duchovní správu CČSM Kl. Působiště duchovní správy kladenské bylo rozsáhlé. Patřilo sem kladensko, slánsko, budečsko, hořelicko…
Kalich
V Hořelici pokřtil br. duchovní Liška obec. tajemníku Junkovi synka, čímž získala naše náb. obec první peníz – 100.- K. Tento první dar podnítil i jiné obětavé příslušníky, např. br. Zárubu, s. Doskočilovou, manžele Klímovy, br. Bílka aj., kteří darovali značný peníz na zakoupení KALICHA ke dni 6. 7. 1922. Do té doby jsme používali kalicha z řím.-kat. kostela v Družci, který nám ochotně zapůjčil tehdy ještě římský farář Josef Sainer.
Družec
Dne 16. července 1922 o 3. hod. odp. konal se v Družci velký manifestační tábor lidu na prostranství před kostelem. Promluvili na něm čelní pracovníci v CČSM na příklad Dr. Doubrava, br. Vaněk, ř. uč. z Nuslí, br. Šimon a br. Sainer, faráři z Prahy.
Sociální čin
Právě před vánocemi r. 1922 nastala velká nezaměstnanost, která těžce postihla nučické a hořelické horníky. Zdejší bratři sehráli působivou a úspěšnou Roblovu div. hru „Zvony“, jejíž čistý výtěžek 800.- K byl nezaměstnaným darován k vánocům. Tento čin podnítil tamní bratry a sestry tak, že s příkladnou obětavostí a horlivostí začali stavěti v Hořelici první husitský chrám CČSM. Po čase se duchovní správou přičlenili na Smíchov.
Bohoslužebná místnost
S vděčností vzpomínáme bratří evangelíků českobratrských, kteří nám za mírný poplatek poskytli svůj chrám ke konání bohoslužeb. S počátku se konaly bohoslužby každou neděli v 6 hod. večer, později ve lhůtách 14denních. Za čas byla hodina bohoslužeb stanovena na 8. hod. ranní, potom na 11. dopolední po bohoslužbách českobratrských opět každou neděli. Ani tato hodina však nevyhovovala a bylo tedy stanoveno konati v Kladně bohoslužby vždy za 14 dní a mezitím někde na venkově.
Venkov
Tak byly zavedeny bohoslužby v Družci, Rozdělově, Unhošti, Budči, Kolči, Blevicích, Chyňavě, Dobré…, které většinou konal br. Liška.
Škola
Vyučování náboženství zavádělo se dosti zvolna. V r. 1922 vyučoval br. Liška v Kladně 1 hod. týdně asi 80 dětí – zdarma. V r. 1923 vyučoval zde rovněž zdarma br. Mat. Herynk, který sem dojížděl z Prahy.
L.P. 1924-5
„Svaté ty nadšení, nebeský plameni,
šlehni nám do srdcí, otčinou vzplaň…!“ Sv. Čech
Přes všechny překážky církev československámoravská na kladensku nezadržitelně rostla. Řady příslušníků se zvětšovaly téměř den ze dne. Nadšení, trpělivost, obětavost a námaha nezůstaly bez výsledku.
Schválení náboženské obce
V roce 1924 byla podána žádost min. školství a nár. osvěty v Praze o státní schválení náboženské obce kladenské. Přípravný výbor sestával z těchto bratří: Jana Halamy, Josefa Kašpara, Františka Brchela, Václava Vlasáka, Josefa Šalouna, Františka Klímy a Václava Bílka. Žádosti bylo vyhověno a nábož, obec schválena výn. min. šk. a nár. osv. 24. 1. 1925 č. j. 6832/25-VI.
První shromáždění
Ustavující shromáždění náb. obce se konalo 29. března 1925 v půl druhé odpoledne v místnosti III. ob. šk. dívčí u Amálky. Slavnostní proslov měl br. far. Hlaváček z Lužné-Lišan. Po zprávě zatímní rady starších přikročeno k volbě duchovního, jímž byl zatímně zvolen br. Václav Liška.
Obvod
Obvod náb. obce podle s. a p. okresů: Soudní a p. o. Kladno: Buštěhrad, Dřetovice, Dubí, Kladno, Kročehlavy, Rozdělov, Stehelčeves, Vrapice. P. o. Kladno, s. o. Unhošť: H. Bezděkov, Braškov, Dobrá, Doksy, Dolany, Družec, Hostouň, Hřebeč, Kyšice, Lidice, Makotřasy, Pavlov, Přítočno V. i M., Svárov, Červený Újezd, Pletený Újezd, Unhošť. (Hostouň a Pavlov byly v r. 1935 připojeny k Hostivicím). Polit. a s. o. Slaný: Hnidousy a Motyčín. V r. 1926 byla přifařena Žilina (s. o. Nové Strašecí, p. o. Slaný).
Škola
Vyučování náboženství ve školách bylo již zhruba uspokojivé. Ve škol. roce 1924-5 vyučoval br. duch. Liška v Kladně přes 100 dětí, v Buštěhradě 12. Na jeden rok byla přibrána s. Doskočilová. Počalo se vyučovati také na reálce v Kladně, v ob. šk. v Družci, Dobré, kde vyučoval br. řid. Šimandl a uč. Lhoták. V Unhošti učil náb. horlivý br. uč. Jan Štefl, v Rozdělově br. ř. uč. Buša… Doba výstavby n. o. nastává…
L.P. 1926
Bohoslužby v Kladně i venkovských kazatelských stanicích byly – až na malé vyjímky – četně navštíveny. Český lid rád poslouchal Slovo boží v rodném jazyce, tak jako kdysi zbožní jeho předkové…
Mart. Zeman, farář v Nuslích, vykonal zde dne 16. 3. 1926 revizi matrik a shledal vše v pořádku. Při této příležitosti se vlastnoručně podepsal do pam. knihy.
Rada starších
Dne 2. května 1926 o 2. hod. odp. konalo se „u Jágrů“ shromáždění náb. obce za přítomnosti 66 členů. Vedle projednání běžných záležitostí byla zvolena šestičlenná rada starších. V ustavující schůzi, konané 9. 5. 1926 „u města Prahy“ byly funkce rozděleny takto: Br. Josef Zdrůbek – předseda; br. Josef Matyáš – místopředseda; br. František Tittl – jednatel; br. Václav Prošek – pokladník; br. Václav Tax – účetní; br. Václav Bílek – hospodář. Bývalý pokladník br. Brchel se členství v r. st. vzdal.
Škola
Ve výuce byl učiněn další pokrok. Kromě již dříve jmenovaných škol se vyučovalo náb. v Kročehlavech, Motyčíně, Vrapicích, Přítočně, Svárově, Lidicích a Žilině. Počet dětí se stále zvyšoval, což byla skutečnost velmi radostná.
Organisace
Také organisačně se náb. obec upevňovala. Byla sestavována členská kartotéka, plánovitě prováděno vybírání církevní daně, jejíž výše byla stanovena na 12.- Kč ročně, v přifařených obcích stanoveni místní důvěrníci, atd.
Pro hlubší uvědomění a propagaci byl rozšiřován a doporučován časopis „Český zápas“.
Tak se používalo všech čestných prostředků, aby CČSM v Kladně se zařadila na patřičné důstojné místo. Přesto, že výsledky úsilí byly poměrně uspokojivé, zdálo se mnohým, že dílo pokračuje pomalu. Je však nutno si připomenouti, že 300letá duchovní poroba zkreslila a silně zviklala náboženský charakter českého lidu. Bylo nutné znovu apoštolovat a křísit…