První čtení: Gn 1, 27–28 Bůh stvořil člověka, aby byl jeho obrazem, stvořil ho, aby byl obrazem Božím, jako muže a ženu je stvořil. A Bůh jim požehnal…
Druhé čtení: 2 Te 2, 16–17 Sám pak náš Pán Ježíš Kristus a Bůh náš Otec, který si nás zamiloval a ze své milosti nám dal věčné potěšení a dobrou naději, nechť povzbudí vaše srdce a dá vám sílu ke každému dobrému činu i slovu.
Evangelium: J 15, 5 Já jsem vinný kmen, vy jste ratolesti. Kdo zůstává ve mně a já v něm, ten nese hojné ovoce, neboť beze mne nemůžete činit nic.
Milé sestry a bratři a především děti!
Dnešní bohoslužba je v něčem výjimečná: stejně jako každý rok i letos přijmou děti, učitelé, ale i vychovatelé požehnání pro následující školní rok. Ptáte se, proč je to tak důležité? Má to vůbec nějaký smysl? Nejde jen o tradici? Snad se mi povede alespoň v krátkosti na některé tyto otázky odpovědět.
Požehnáním se nám dostává zvláštní životní síly, daru moudrosti mnohé pochopit, klidu pro naši práci, a to vše od samého Hospodina. Kolik jen máme v Bibli příběhů a ve všech se hovoří o požehnání. Například hned v první kapitole čteme: „Stvořil Bůh člověka, aby byl obrazem Božím, jako muže a ženu je stvořil. A Bůh jim požehnal.“ (Gn 1, 27–28) Myslím si, že zde jde o vůbec nejdůležitější požehnání v celé Bibli, protože je určené všem lidem. Bůh stvořil člověka podle své podoby a viděl, že vše, co učinil, je velmi dobré. Takové nás chce mít, dobré, a na to bychom neměli při naší každodenní činnosti nikdy zapomínat. Být požehnaným znamená moci být stále s Hospodinem. I David poté, co byl pomazán za krále, setrvával s Hospodinem, a ten mu žehnal a vše se mu dařilo a skrze něj byl požehnán celý Izrael. Mohl by snad sám zabít takového hromotluka, jako byl Goliáš, kdyby s ním nebyl Bůh? David ale věděl, že nejde o jeho boj, ale o boj Hospodinův, a celý svět tak měl poznat, že při Izraeli a jejich králi stojí Bůh. A z Hospodinovy přízně dané Davidovi tak čerpal celý národ. A tento vyvolený národ se měl stát požehnáním pro celý svět.
- I požehnání, které dnes obdržíte, může být přínosem například pro vaše kamarády, pro celou vaši třídu nebo zkrátka pro každého ve vašem okolí. Přijetím požehnání bude Bůh vždy s vámi a dá vám v pravý čas vše, co potřebujete, vaše práce bude dobrá a pro vás radostná. Tím, že nám Hospodin žehná, vkládá na nás ujištění, že Mu můžeme důvěřovat, dostává se nám zaslíbení, že nás neopustí, neopustíme-li my J Za to nám nezbývá než Bohu děkovat.
I Ježíš žehná jak svým učedníkům, tak i dětem, vždyť především proto Jej povolal Bůh a poslal Ho k nám, aby nám přinesl požehnání a dodal nám síly, odvahy k dobrodiní, jako Petrovi i Janovi, kterým se dostalo schopnosti uzdravovat tak, jako to činil sám Ježíš. I apoštol Pavel se vydává na své cesty „s plností Kristova požehnání“. I vy dnes přijmete plnost Kristovy lásky a plnou zbroj pro dny příští.
Přeji vám, aby následující školní rok byl pro vás plný hojnosti, abyste dokázali i v učení nalézt radost, abyste tvořili jeden tým nejen s kamarády, ale i s učiteli a vychovateli, protože ti všichni i s vašimi rodiči budou mít radost z vašich dosažených úspěchů. Ať vaše práce přináší hojné ovoce s pomocí našeho Pána Ježíše Krista, protože bez Něj zmůžeme jen velmi málo. Byla bych ráda, abyste si zapamatovali, že na nic, co budete dělat, nejste sami. V požehnání se k vám sklání sám Bůh a nabízí vám svoji pomoc, oporu, ale i ochranu, a proto nejde jen o prázdná slova. Jde o slova, která jsou naplněna samotným Bohem, Jeho láskou, Jeho sílou, odvahou, ale i soucitem a moudrostí, a toto vše nám On dnes dává. Nechť vás tedy slova dnešního požehnání provází po každičký den následujícího školního roku. Amen.
Zdeňka Chaloupková 5. září 2021