Radujte se v Pánu vždycky, znovu říkám, radujte se! Pán je blízko. (Filipským 4, 4.5b)
První čtení: Izajáš 35, 1-7a.10 Poušť i suchopár se rozveselí, rozjásá se pustina a rozkvete kvítím. Bujně rozkvete, radostně bude jásat a plesat. Bude jí dána sláva Libanónu, nádhera Karmelu a Šáronu. Ty uzří slávu Hospodinovu, nádheru našeho Boha. Dodejte síly ochablým rukám, pevnosti kolenům klesajícím. Řekněte nerozhodným srdcím: „Buďte rozhodní, nebojte se! Hle, váš Bůh přichází s pomstou, Bůh, který odplácí, vás přijde spasit.“ Tehdy se rozevřou oči slepých a otevřou se uši hluchých. Tehdy kulhavý poskočí jako jelen a jazyk němého bude plesat. Na poušti vytrysknou vody, potoky na pustině. Ze sálající stepi se stane jezero a z žíznivé země vodní zřídlo. Ti, za něž Hospodin zaplatil, se vrátí. Přijdou na Sijón s plesáním a věčná radost bude na jejich hlavách. Dojdou veselí a radosti, na útěk se dají starosti a nářek.
Druhé čtení: Druhý list Petrův 1, 16-19 Nedali jsme se vést vymyšlenými bájemi, ale zvěstovali jsme vám moc a slavný příchod našeho Pána Ježíše Krista jako očití svědkové jeho velebnosti. On přijal od Boha Otce čest i slávu, když k němu ze svrchované slávy zazněl hlas: Toto jest můj milovaný Syn, v něm jsem nalezl zalíbení. A tento hlas, který vyšel z nebe, jsme my slyšeli, když jsme s ním byli na svaté hoře. Tím se nám potvrzuje prorocké slovo, a činíte dobře, že se ho držíte; je jako svíce, svítící v temném místě, dokud se nerozbřeskne den a jitřenka vám nevzejde v srdci.
Evangelium: Matouš 11, 2–11 Jan uslyšel ve vězení o činech Kristových; poslal k němu vzkaz po svých služebnících: „Jsi ten, který má přijít, nebo máme čekat jiného?“ Ježíš jim odpověděl: „Jděte, zvěstujte Janovi, co vidíte a slyšíte: Slepí vidí, chromí chodí, malomocní jsou očišťováni, hluší slyší, mrtví vstávají, chudým se zvěstuje evangelium. A blaze tomu, kdo se nade mnou neuráží.“ Když Janovi učedníci odcházeli, začal Ježíš mluvit k zástupům o Janovi: „Na co jste se vyšli na poušť podívat? Na rákos, kterým kývá vítr? Nebo co jste vyšli zhlédnout? Člověka oblečeného do drahých šatů? Ti, kdo nosí drahé šaty, jsou v domech královských. Nebo proč jste vyšli? Vidět proroka? Ano, pravím vám, a víc než proroka. To je ten, o němž je psáno: Hle, já posílám posla před svou tváří, aby ti připravil cestu. Amen, pravím vám, mezi těmi, kdo se narodili z ženy, nevystoupil nikdo větší než Jan Křtitel; avšak i ten nejmenší v království nebeském je větší nežli on.“
Radujme se, neboť přichází Syn Boží
Stejně jako Jan Křtitel byli jsme i my povoláni, abychom volali: „Připravte cestu Páně, vyrovnejte Mu stezky.“ A stejně jako Jan i my víme, že to, co prorokovali proroci před Janem Křtitelem, se již stalo skutečností. Ano, přichází Ten, který sestoupil, aby se stal tím nejmenším mezi námi, Ten, který na sebe vzal způsob služebníka a stal se jedním z lidí, i když bytím byl roven Bohu, aby se před Jeho jménem sklonilo vše na nebi, na zemi i pod zemí. Ponížil se, aby byl On, ale i my s Ním jednou vyvýšeni.
Jan to věděl, vždyť Ježíše sám křtil, viděl, jak na Něj sestoupil Duch svatý jako holubice, slyšel z nebe promluvit hlas: „Toto je můj milovaný Syn, jehož jsem si vyvolil.“ a přesto posílá své učedníky k Ježíši s otázkou: „Jsi Ten, který má přijít, nebo máme čekat jiného?“ Proč, koho chtěl ujistit, sebe, anebo své učedníky, kteří Janovi bezmezně věřili a nejspíš si i mysleli, že on je tím poslaným Mesiášem, vzkříšeným Eliášem.
Pro pravdu, kterou nechtěl Herodes slyšet, byl Jan v té době ve vězení. Herodes by se jej rád zbavil, rád by jej nechal zabít, ale bál se lidu, bál se popravit proroka. Jan tušil, že se již o své učedníky nedokáže postarat, ale zároveň si byl i plně vědom, že pravý Mesiáš, Ten, který je silnější než on, který nebude křtít jen vodou, ale bude křtít Duchem svatým a ohněm, již přišel, a že se o jeho učedníky postará lépe, než může on, a proto je svěřuje do Ježíšových rukou. To, co Jan hlásal: „Obraťte se, čiňte pokání a dejte se pokřtít na odpuštění hříchů, neboť se přiblížilo království nebeské.“ se stalo skutečností. Jan, prorok Nejvyššího, již svůj úkol splnil, připravil cestu Páně, vyrovnal Jeho stezky.
V prvním čtení jsme mohli číst, co nastane, když přichází Bůh. Země se vrátí ke svému počátku a opět se promění v rajskou zahradu: Poušť i suchopár se rozveselí, rozjásá se pustina a rozkvete kvítím. Na poušti vytrysknou vody, potoky na pustině. Ze sálající stepi se stane jezero a z žíznivé země vodní zřídlo. Tehdy se rozevřou oči slepých a otevřou se uši hluchých. Tehdy kulhavý poskočí jako jelen a jazyk němého bude plesat. Na útěk se dají starosti i nářek. Ti, za něž Hospodin zaplatil, se vrátí.
Věříme, že Ježíš, Syn Boží přichází, aby ti, kdo nevidí, viděli, aby ti, kdo byli hluší slyšeli, a abychom se všichni mohli stát dětmi Božími a zpívat novou píseň, neboť Hospodin nezapomněl na svoji věrnost, na své milosrdenství a všechny dálavy země spatří spásu našeho Boha.
Věříme, protože jsme se s Kristem setkali, viděli Jeho slávu, byli svědky Jeho mocných činů, a víme, že On je tím životadárným pramenem, ze kterého, když se napijeme, na věky nebudeme žíznit. Všechno na zemi i pod zemí je podrobeno Kristu, který má soucit s našimi slabostmi, který nás zná, ví o každém našem kroku a o každém našem provinění. Jen pod Jeho láskyplnou vládou se může poušť i suchopár rozveselit, rozjásat se pustina a rozkvést kvítím. S Ježíšem vstupuje do našich životů radost pramenící z naděje v naše spasení, vždyť spolu s Ježíšem jsme zemřeli mocnostem světa a zrodili se znovu pro něco vyššího, pro poznanou skutečnost, lásku a spravedlnost v Kristu.
A právě v době adventu bychom se měli o to více radovat, velebit Boha za to, že se k nám sklonil a že se nám dostalo věčně živé naděje v Ježíši Kristu. Jeho příchodem se vše změnilo, už nikdy nic nebude jako dřív. Vždyť jsme se setkali s Bohem, a to, že jsme Jej poznali, je nadevše bohatství. Můžeme mít peníze, drahé, rychlé auto, které každý obdivuje, ale doveze nás do království Božího? Dostaneme se tam snad rychleji a pohodlněji? I kdybychom měli ta nejrychlejší závodní auta, nedohoníme a ani nepředjedeme ty, kteří jdou třeba i pěšky, ale mají ve svém srdci lásku. Láska je tím hnacím motorem a láskou Hospodin vyzbrojil Jana Křtitele i nás, abychom nesli tuto radostnou zvěst celému světu, že přichází Ten, který obváže všechny rány, vyhlásí svobodu, potěší všechny truchlící. Ježíš přichází, abychom už nikdy nemuseli žít v beznaději, přichází, aby nás ujistil o lásce Boží k nám, zde začíná ten zázrak našeho znovuzrození. Ve svém Synu nám jde sám Hospodin naproti a říká našemu bytí zde na zemi ANO. Již nikdy nebudeme Bohem opuštění. Nabízí nám svojí pomocnou ruku, stačí, jen se jí chytit a pevně se držet, neboť v tento čas přichází naše spása, přichází Syn Boží. Amen.
Zdeňka Chaloupková 11. prosince 2022