První čtení: Ezechiel 34, 11–16 a 20b–24 Toto praví Panovník Hospodin: „Hle, já sám vyhledám své ovce a budu o ně pečovat. Tak jako pastýř pečuje o své stádo, když je uprostřed svěřených ovcí, tak budu pečovat o své ovce a vysvobodím je ze všech míst, kam byly rozptýleny v den oblaku a mrákoty. Vyvedu je z národů, shromáždím je ze zemí a přivedu je do jejich země. Budu je pást na izraelských horách, při potocích a na všech sídlištích v zemi. Budu je pást na dobré pastvě; jejich pastviny budou na výšinách izraelských hor. Budou odpočívat na dobrých pastvinách, budou se pást na tučné pastvě na horách izraelských. Sám budu pást své ovce a dám jim odpočívat, je výrok Panovníka Hospodina. Ztracenou vypátrám, zaběhlou přivedu zpět, polámanou ovážu a nemocnou posílím, kdežto tučnou a silnou zahladím. Budu je pást a soudit.“ Hle, já vykonám soud mezi ovcí vykrmenou a ovcí hubenou, protože odstrkujete bokem a plecemi všechna neduživá zvířata a trkáte je svými rohy, takže jste je rozptýlili mimo stádo. Já zachráním své ovce a nikdo je už nebude loupit. Já vykonám soud mezi ovcí a ovcí. Ustanovím nad nimi jednoho pastýře, který je bude pást, Davida, svého služebníka. Ten je bude pást a ten bude jejich pastýřem. Já, Hospodin, jim budu Bohem a David, můj služebník, bude uprostřed nich knížetem. Já, Hospodin, jsem promluvil.
Druhé čtení: Efezským 1, 15–23 Proto i já, když jsem uslyšel o vaší víře v Pána Ježíše a lásce ke všem bratřím, nepřestávám za vás děkovat a stále na vás pamatuji ve svých modlitbách. Prosím, aby vám Bůh našeho Pána Ježíše Krista, Otec slávy, dal ducha moudrosti a zjevení, abyste ho poznali a osvíceným vnitřním zrakem viděli, k jaké naději vás povolal, jak bohaté a slavné je vaše dědictví v jeho svatém lidu a jak nesmírně veliký je ve své moci k nám, kteří věříme. Sílu svého mocného působení prokázal přece na Kristu: Vzkřísil ho z mrtvých a posadil po své pravici v nebesích, vysoko nad všechny vlády, mocnosti, síly i panstva, nad všechna jména, která jsou vzývána, jak v tomto věku, tak i v budoucím. Všechno podrobil pod jeho nohy‘ a ustanovil jej svrchovanou hlavou církve, která je jeho tělem, plností toho, jenž přivádí k naplnění všechno, co jest.
Evangelium: Matouš 25, 31–46 Až přijde Syn člověka ve své slávě a všichni andělé s ním, posadí se na trůnu své slávy; a budou před něho shromážděny všechny národy. I oddělí jedny od druhých, jako pastýř odděluje ovce od kozlů, ovce postaví po pravici a kozly po levici. Tehdy řekne král těm po pravici: ‚Pojďte, požehnaní mého Otce, ujměte se království, které je vám připraveno od založení světa. Neboť jsem hladověl, a dali jste mi jíst, žíznil jsem, a dali jste mi pít, byl jsem na cestách, a ujali jste se mne, byl jsem nahý, a oblékli jste mě, byl jsem nemocen, a navštívili jste mě, byl jsem ve vězení, a přišli jste za mnou.‘ Tu mu ti spravedliví odpovědí: ‚Pane, kdy jsme tě viděli hladového, a nasytili jsme tě, nebo žíznivého, a dali jsme ti pít? Kdy jsme tě viděli jako pocestného, a ujali jsme se tě, nebo nahého, a oblékli jsme tě? Kdy jsme tě viděli nemocného nebo ve vězení, a přišli jsme za tebou?‘ Král odpoví a řekne jim: ‚Amen, pravím vám, cokoliv jste učinili jednomu z těchto mých nepatrných bratří, mně jste učinili.‘ Potom řekne těm na levici: ‚Jděte ode mne, prokletí, do věčného ohně, připraveného ďáblu a jeho andělům! Hladověl jsem, a nedali jste mi jíst, žíznil jsem, a nedali jste mi pít, byl jsem na cestách, a neujali jste se mne, byl jsem nahý, a neoblékli jste mě, byl jsem nemocen a ve vězení, a nenavštívili jste mě.‘ Tehdy odpovědí i oni: ‚Pane, kdy jsme tě viděli hladového, žíznivého, pocestného, nahého, nemocného nebo ve vězení, a neposloužili jsme ti?‘ On jim odpoví: ‚Amen, pravím vám, cokoliv jste neučinili jednomu z těchto nepatrných, ani mně jste neučinili.‘ A půjdou do věčných muk, ale spravedliví do věčného života.
Sestry a bratři,
je poslední neděle církevního roku, příští nedělí začneme období nové, začne advent. Tuto poslední neděli opět slyšíme čtení z Matoušova evangelia, slyšíme poslední Ježíšova veřejně proslovená slova kázání.
Tato pasáž je nesmírně důležitá, protože musíme pochopit, že v tomto světě existují určité objektivní pravdy, které představují protichůdné skutečnosti. Buď jsi s Ježíšem, nebo nejsi s Ježíšem. Buď půjdeš do věčného života, nebo do věčného trestu. Uvidíme, jak tyto pravdy vyvstanou v dnešní pasáži.
Když se podíváme na tuto pasáž, musíme pochopit, že to není podobenství. Přestože mluví o ovcích a kozách, měli bychom na tuto pasáž pohlížet jako na něco, co je pravdivé a co se skutečně stane. Lidé jsou přirovnáváni k ovcím a kozám jako metafora.
Když se podíváme na Matouše 25, 31–46, objevíme tři činy, které se stanou na konci celého světa, jak ho známe.
- Dojde k nějakému třídění (verše 31–33)
My každý den třídíme všechny druhy věcí. Při praní třídíme světlé a tmavé oblečení. Z odpadu třídíme plasty, papíry, skla, kovy, napojové kartóny. Třídíme plevel od dobrých rostlin. A taky korunky od zbytku bankovek. Třídíme spoustu věcí, že?
No, a z našeho textu vidíme, že na konci světa, jak ho známe, bude také třídění podle Ježíše. Podívejme se znovu na náš text z Matouše 25, 31–33: „Až přijde Syn člověka ve své slávě a všichni andělé s ním, posadí se na trůnu své slávy; a budou před něho shromážděny všechny národy. I oddělí jedny od druhých, jako pastýř odděluje ovce od kozlů, ovce postaví po pravici a kozly po levici.“
Toto třídění ovcí a koz je něco, co lid starověkého Izraele velmi dobře znal. Ale i dnes můžeme v českých kopcích vidět ovce a kozy. Ovce a kozy byly často hnány společně, ale byly chvíle, kdy bylo třeba je oddělit. Víme tedy, jak vypadá ovce a také jak vypadá koza.
Je naprosto jasné, že i podle Ježíše ne každý je jako koza a ne každý je jako ovce. Stejně jako je pastýř snadno schopen rozlišit mezi svými ovcemi a svými kozami, Velký pastýř bude jasně schopen rozlišit rozdíl mezi ovcemi a kozami.
- K jeho pravici půjdou ti, kteří se budou radovat (verše 34–40)
Zásadní věc v tomto příběhu je to třídění: Ovce půjdou po Jeho pravici a kozy po Jeho levici. No, co představují ovce a kozy? První skupinou, kterou Ježíš oslovuje, jsou ovce; ty půjdou po jeho pravici. Poslechněme si to znovu. Verše 34–40.
Tehdy řekne král těm po pravici: ‚Pojďte, požehnaní mého Otce, ujměte se království, které je vám připraveno od založení světa. Neboť jsem hladověl, a dali jste mi jíst, žíznil jsem, a dali jste mi pít, byl jsem na cestách, a ujali jste se mne, byl jsem nahý, a oblékli jste mě, byl jsem nemocen, a navštívili jste mě, byl jsem ve vězení, a přišli jste za mnou.‘ Tu mu ti spravedliví odpovědí: ‚Pane, kdy jsme tě viděli hladového, a nasytili jsme tě, nebo žíznivého, a dali jsme ti pít? Kdy jsme tě viděli jako pocestného, a ujali jsme se tě, nebo nahého, a oblékli jsme tě? Kdy jsme tě viděli nemocného nebo ve vězení, a přišli jsme za tebou?‘ Král odpoví a řekne jim: ‚Amen, pravím vám, cokoliv jste učinili jednomu z těchto mých nepatrných bratří, mně jste učinili.‘“
V těchto verších se skrývá tolik pravdy! Nejprve si všimněme, že Ježíš, král, řekne: „Pojďte, požehnaní mého Otce.“ Je to požehnání Otce pro naše životy, které nás vede k čemukoli dobrému. Je to požehnání Otce, které nás vede k poslušnosti. Je to požehnání Otce, které nás vede k tomu, abychom byli věrní.
Poslouchejme, milí přátelé, jsme schopni milovat a být Jeho dětmi jen proto, že On nejprve miloval nás?
Za druhé, všimněme si, že Ježíš říká, že se ovce mají ujmout království, které je pro ně připravené od založení světa. Jaká krásná skutečnost to je, vědět, že od založení světa Bůh počítal s těmi, kteří do tohoto světa přijdou a budou Mu poslušní – plánoval mít pro nás domov v nebi. Měl pro nás připravené království dříve, než jsme existovali!
Za třetí, Ježíš poukazuje na to, že zacházení s lidmi kolem nás se rovná zacházení s Ním. Ve verších 35–40 Ježíš vyjmenovává všechny tyto skutky laskavosti, které mu ovce prokázaly. Řekl, že Ho krmily, když měl hlad, dávaly Mu pít, když měl žízeň, braly Ho k sobě, když byl cizinec, oblékaly Ho, když potřeboval oblečení, staraly se o Něho, když byl nemocný. a navštívily Ho, když byl ve vězení. Jaká krásná realita! Můžeme potěšit Ježíše tím, jak zacházíme s lidmi kolem nás! Ale dále také vidíme, jak důležitý je každý člověk před Ježíšem.
Co je výsledkem poslušnosti Ježíše? Co je výsledkem života věrného Bohu? Jaký je výsledek prožívání dobrých skutků, pro které nás Bůh stvořil?
Apoštol Pavel nám píše, že když uslyšel o víře křesťanů v Efezu, nepřestal za ně děkovat a pamatoval na ně v modlitbách. Byly to jejich skutky, byl to živý sbor, každý si uvědomil, proč uvěřil, a proto to bylo vidět i v jejich životním stylu a to je pro nás také příkladem. A Ježíš v evangeliu dodá, že ti, kteří jsou tak věrní, zdědí Boží království, které je pro ně připraveno od založení světa. Ano, po třídění bude nějaká odměna a bude to úžasné.
- Ale bude také nějaké odsouzení (verše 41–46)
Potom řekne těm na levici: ‚Jděte ode mne, prokletí, do věčného ohně, připraveného ďáblu a jeho andělům! Hladověl jsem, a nedali jste mi jíst, žíznil jsem, a nedali jste mi pít, byl jsem na cestách, a neujali jste se mne, byl jsem nahý, a neoblékli jste mě, byl jsem nemocen a ve vězení, a nenavštívili jste mě.‘ Tehdy odpovědí i oni: ‚Pane, kdy jsme tě viděli hladového, žíznivého, pocestného, nahého, nemocného nebo ve vězení, a neposloužili jsme ti? On jim odpoví: ‚Amen, pravím vám, cokoliv jste neučinili jednomu z těchto nepatrných, ani mně jste neučinili.‘ A půjdou do věčných muk, ale spravedliví do věčného života.“
Tato pasáž poukazuje na kontrast. Jak jsou ovce, tak jsou i kozy. Jak existuje odměna, tak existuje i odsouzení.
Nemusíme tohle ani tolik probírat, ale stačí když můžeme na chvíli přemýšlet o důsledcích našich jednání. Bůh nás stvořil, abychom mohli být jeho obrazem na tomto světě. Znamená to také, že ve všech svých činech a jednání bychom měli naplňovat smysl naší existence. Ježíšova slova můžou znít pro někoho poněkud tvrdě, ale pravda je, že ke třídění na konci věků dojde a bude bolet.
Uchopme proto příležitost a okamžik, který dnes máme, abychom pochopili účel našeho povolání. Pán je ochoten nás vyhledat a dobře se o nás postarat, jak to slyšíme od proroka Ezechiela. Je ochoten nás vést na všech našich cestách, abychom si jednou mohli užít pravý odpočinek obklopeni anděly a naším Pánem, Ježíšem Kristem.
Buďme tedy poslušní a věrní, neboť pokud jsme jen předstírači nebo pokud odmítáme Boha a Jeho cesty, čeká nás odsouzení. Ježíš to shrnuje ve verši 46, když říká: „A půjdou do věčného trestu, ale spravedliví do věčného života.“ Amen
Phanuel Osweto 26. listopad 2023