Úvodní text: Žalm 94, 19 Když v mém nitru roste neklid, naplní mě útěcha tvá potěšením.
Tužby:
Abychom širokou cestu hříchu opustili a na úzkou cestu života v Kristu vstoupili, modleme se k Hospodinu.
Abychom okolnímu světu v nouzi duchovně i hmotně pomáhali, modleme se k Hospodinu.
První čtení: Ozeáš 6, 3 Poznávejme Hospodina, usilujme ho poznat. Jako jitřenka, tak jistě on vyjde. Přijde k nám jako přívaly dešťů a jako jarní déšť, jenž svlažuje zemi.
Druhé čtení: 1. Petrův 5, 7 Všechnu svou starost vložte na něj, neboť mu na vás záleží.
Evangelium: Jan 14, 27 Odkazuji vám pokoj, svůj pokoj vám dávám; já dávám jinak, než jak dává svět. Nermuťte se v srdcích a nemějte strach.
Text k požehnání: Izaiáš 41, 10 Neboj se – já jsem s tebou, nestrachuj se – já jsem tvůj Bůh. Posilním tě a podpořím, podepřu tě svou spravedlivou pravicí.
Milé sestry a bratři, pokoj Vám!
Každý den se lidé celého světa dívají na zprávy v televizi.
Na téměř každém programu se probírají světové události.
Negativních zpráv je plný internet.
Časopisy a noviny, i když už nejsou tak oblíbené jako kdysi, stále najdeme na každém rohu.
Jsme zahlceni zprávami a informacemi, které nás uvádí do strachu a nejistoty. A co s tím děláme? Zvýšíme hlasitost… klikneme na odkaz… otočíme na další stránku.
Dovolíme negativitě pronikat do našich myšlenek. Máme strach z jakékoliv války, která zrovna probíhá, z nemocí, které se šíří či z toho, co se právě děje na trhu s financemi, energiemi…dosaďte si cokoliv, čeho jsou plné zprávy.
Proč to děláme? Proč nás tento typ informací tolik přitahuje? Protože máme obavy.
Lidé se dívají na zprávy častěji, když se bojí. Chtějí být uklidněni nebo informováni o tom, čeho se bojí. (Nebo naopak dochází k tomu, že se uzavřou před světem – a informace o tom, co se děje k sobě nepustí… v domnění, že když je neuslyší, tak se jich to vlastně netýká.)
Jak udržet rovnováhu mezi těmito dvěma póly? Jak se nenechat zahltit špatnými zprávami, aniž bychom se úplně uzavřeli před světem?
Musíme se spolehnout na Boha. (Vím, že se to snadno říká a obtížně koná, navíc to zní trochu jako klišé…) Ale ať slyšíme nebo čteme cokoliv, Bůh už to ví. Boží plán s námi se nezmění na základě toho, co se stane. Boží plány jsou neotřesitelné a nezávislé na tom, co se děje kolem nás.
V čase nejistoty je Bůh jistota. Naše plány nemusí vyjít, mohou se změnit, ale plán, který pro nás má Pán, se uskuteční.
Nemůžeme si být vždycky jistí tím, co přijde. Nikdo nám nemůže říct, co se bude dít v budoucnu. Můžeme odhadovat nebo mít své domněnky, ale ve výsledku nikdo neví, co přinese zítřek.
Nejistota říká: „Nevím, co mi přinese budoucnost.“
Jistota říká: „Vím, kdo má mou budoucnost v rukou.“
A v tom je ten klíč. Jediná věc, která způsobí, že budeme žít pokojně a beze strachu, je vědět, že v Jeho rukách jsme v bezpečí.
V dnešním druhém čtení z 1. listu Petrova (5, 7) jsme povzbuzováni k tomu, abychom „všechnu starost svěřili jemu, protože jemu na nás záleží“.
A jak k nám promlouvá evangelijní text?
„Odkazuji vám pokoj, svůj pokoj vám dávám; já dávám jinak, než jak dává svět. Nermuťte se v srdcích a nemějte strach.“
Co nám to tedy Kristus vlastně odkazuje a zanechává?
Pro biblické hebrejské slovo šalom („pokoj“) nemají jiné jazyky přesný překlad. Slovo šalom totiž neznamená jen to, co my označujeme slovem mír, tedy opak války. Šalom znamená daleko více. Hebrejský kořen slova „šlm“ značí „plnost, celistvost“, neporušenost, celost, něco dokončeného a úplného. Může mít i význam hmotného blahobytu, štěstí, zdraví, síly a zabezpečenosti, ale i odpočinku, dlouhého života, úspěchu, vítězství ve válce, souladu a harmonie ve vztazích. Šalom označuje také to, co je dobré, v protikladu ke zlému. Šalom je souhrnem všeho dobra. Znamená život v souladu mezi člověkem a jeho okolím, ale také mezi Bohem a sebou samým.
Jednou z častých léček našeho nepřítele je, že využívá různých situací, aby do nás zasel nepokoj a zmatek, a tím nás odvedl od Boha.
Snad nejčastější chybou je, že hledáme pokoj, který dává svět a který nám Pán ani neslíbil. Očekáváme pokoj od konkrétních věcí, lidí nebo událostí. Žijeme v představě, že jestliže se změní vnější podmínky, budeme konečně (nebo zase) zakoušet pokoj, po kterém toužíme. Jindy nás obírá o pokoj strach z budoucnosti, zvláště strach z utrpení nebo neúspěchu. Ježíš mnohokrát za svého veřejného života své učedníky povzbuzoval: „Nebojte se!“ S nějakým druhem strachu zápasíme možná denně, a Pán to dobře ví. V Bibli se prý výzva „nebojte se“ vyskytuje 366krát… (přesně to nevím, nepočítala jsem to). Ale znamenalo by to, že Boží slovo proti strachu máme na každý den v roce.
Jak tedy získat pokoj, který k životu nutně potřebujeme, ale sami si ho nedáme?
Můžeme o něj prosit a usilovat viz 1. list Petrův 3, 11: „Hledej pokoj a usiluj o něj.“, musíme se naučit spoléhat na Boha a plně mu důvěřovat Iz 26, 3 „Stvoření opírající se o tebe chráníš pokojem, neboť v tebe doufá.“ a abychom důvěřovali a dokázali se spolehnout, musíme se stále snažit Boha poznávat a mít s Ním osobní vztah. Bez toho důvěru nevybudujeme.
Na závěr proto připomenu slova proroka Ozeáše 6, 3 „Poznávejme Hospodina, usilujme ho poznat. Jako jitřenka, tak jistě on vyjde. Přijde k nám jako přívaly dešťů a jako jarní déšť, jenž svlažuje zemi.“
Amen.
Dana Klozbergová 14. srpna 2022