Zaplesej, sijónská dcero, zahlahol Izraeli! Raduj se a jásej z celého srdce, dcero jeruzalémská! Rozsudek nad tebou Hospodin zrušil, zbavil tě nepřítele. Král Izraele, Hospodin, je uprostřed tebe, neboj se už zlého! V onen den bude Jeruzalému řečeno: „Neboj se, Sijóne, nechť tvé ruce neochabnou! Hospodin, tvůj Bůh, je uprostřed tebe, bohatýr, který zachraňuje, raduje se z tebe a veselí, láskou umlká a opět nad tebou jásá a plesá.“ Sf 3:14–17
Když byla Alžběta v šestém měsíci, byl anděl Gabriel poslán od Boha do Galilejského města, které se jmenuje Nazaret, k panně zasnoubené muži jménem Josef, z rodu Davidova; jméno té panny bylo Maria. Přistoupil k ní a řekl: „Buď zdráva, milostí zahrnutá, Pán s tebou.“
Ona se nad těmi slovy velmi zarazila a uvažovala, co ten pozdrav znamená.
Anděl jí řekl: „Neboj se, Maria, vždyť jsi nalezla milost u Boha. Hle, počneš a porodíš syna a dáš mu jméno Ježíš. Ten bude veliký a bude nazván synem Nejvyššího a Pán Bůh mu dá trůn jeho otce Davida. Na věky bude kralovat na rodem Jákobovým a jeho království nebude konce.“
Maria řekla andělovi: „Jak se to může stát, vždyť nežiji s mužem?“ Anděl jí odpověděl: „Sestoupí na tebe Duch svatý a moc Nejvyššího tě zastíní; proto i tvé dítě bude svaté a bude nazváno Syn Boží. Hle, i tvá příbuzná Alžběta počala ve svém stáří syna a již je v šestém měsíci, ač se o ní říkalo, že je neplodná. Neboť `u Boha není nic nemožného´.“
Maria řekla: „Hle, jsem služebnice Páně; staň se mi podle tvého slova.“ Anděl pak od ní odešel. L 1:26–38
Milí bratři, milé sestry, ráda bych vás pozdravila pozdravem, kterým zdravil anděl Gabriel Marii: Radujte se! Ano, jsme zvyklí na pozdrav Buď zdráva Maria, nebo i na latinský Ave Maria, ale k mému údivu jsem se dočetla, že anděl Gabriel pozdravil Marii řecky: Chaire Maria, což znamená: Raduj se, Marie!
Řecký pozdrav chaire – raduj se! se česky překládá Buď zdráv, buď zdráva. Je to dávný, ale dodnes živý pozdrav v Řecku. Chairé byla dcerou Érota a Psyché, čili dávnou mytologickou bytostí, a dodnes zůstává synonymem pro radost, je symbolem vyrovnanosti, klidu i štěstí.
Je zvláštní, že anděl zdraví Marii právě tehdy běžným řeckým pozdravem raduj se. V hebrejském světě se lidé zdravili šalom, tedy pokoj. V Bibli mají slova velký význam, teologové se zabývají tím, kolikrát se dané slovo použije a v jaké souvislosti se použije. Marie nebyla teolog, ale milovala Hospodina a zřejmě dobře znala svatá Písma. V jejím chvalozpěvu Magnificat je vidět její znalost Božích zaslíbení. Proto se po tomto pozdravu zarazila, ekumenický překlad zdůrazňuje, že se velmi zarazila, ve studijním překladu je psáno, že se velmi rozrušila. Proč jí anděl říká: raduj se?
Našla jsem kázání papeže Benedikta XVI, který je přesvědčen, že si můžeme být jisti, že Marie rychle pochopila, že jde o slova proroka Sofoniáše, která byla určena Izraeli, „siónské dceři“, jakožto Božímu příbytku. Právě to ji překvapilo, že se tato slova zvláštním způsobem obracejí k ní samotné, že právě ona je „dcera siónská“, o níž prorok hovoří, a že tedy Pán má právě s ní zvláštní záměr. Uvažuje, že právě ona je povolána stát se skutečným příbytkem Božím, příbytkem nevystavěným z kamenů, ale ze živého masa, příbytkem, kterým je její živé srdce.
Tímto pozdravem, touto výzvou k radosti vlastně začíná doba Nového zákona. Bůh se sklání k lidem, je jim nablízku, chce mezi nimi přebývat. Přichází nová éra, to, co očekávali dávní prorokové, se naplňuje, Mesiáš sestupuje! Jak jsme zpívali na začátku našeho setkání: Mnozí spravedliví proroci a králi Spasitele viděti žádali, Mojžíš, Samuel s Davidem, Izajáš s Jeremiášem spolu hlasy toužebnými volali: Ukaž tvář svou nejdražší, prolom nebesa, sstup dolů, Mesiáši. Mesiáš prolomuje nebesa a sestupuje. Ale zde na zemi potřebuje otevřené srdce, které by ho přijalo do svého života, čisté srdce, které miluje Boží slovo a chce plnit Boží vůli. Kolik takových se na zemi najde?
Našla se čistá nazaretská dívka Marie. Přemýšlí o pozdravu, kterým Bůh oslovuje siónskou dceru, a začíná se obávat, co to pro ni znamená. Ale na Mariiny obavy anděl hned odpovídá: Neboj se!
Marie měla důvody k obavám, situace pro ni nebyla jednoduchá. Pro svobodnou dívku s dítětem byly velice přísné zákony, hrozilo jí ukamenování. Kromě toho stát se matkou Syna Božího – to si snad ani nedovedla představit! Ale anděl také říká Pán s tebou, jsi zahrnutá milostí. To také znamená: ničeho se neboj, Bůh ti pomůže nést tvé břemeno. Poneseš Boha, ale Bůh ponese tebe. A Marie se sklání a svůj úkol přijímá: Hle, jsem služebnice Páně; staň se mi podle tvého slova. Díky tomu, že se odevzdala do Boží vůle, mohl přijít na svět Spasitel. Díky tomu, že souhlasila s Božím plánem pro svůj život, přijala do svého těla Boží dítě. Stala se siónskou dceru, a Hospodin, její Bůh, byl uprostřed ní. Stala se Božím příbytkem a pak po narození dobrou matkou, opatrovatelkou i prvním lidským vzorem v moudrosti, kterou je bázeň před Hospodinem. V tom je nám Marie vzorem i dnes. Vzorem v důvěřování Bohu, v ochotě přijmout kříž i trápení, v pokoře, se kterou se s Boží pomocí odhodlává přijmout Boží slovo a radovat se.
Benedikt XVI. nachází v pozdravu chaire – raduj se ještě jeden důraz. Když pak po 40 letech četli Řekové Lukášovo evangelium, mohli v tomto pozdravu nalézt důležité poselství. Totiž že se na počátku Nového zákona, při zvěstování anděla Gabriela otevřely dveře i světu pohanských národů. V andělově řeckém pozdravu se objevuje všeobecný rozměr království skutečného Syna Davidova, království, jemuž není konce.
V řeckém náboženství té doby bylo mnoho bohů, nebylo jasné, jestli jsou dobří nebo zlí, lidé se báli, když udělají něco, aby si naklonili jednoho boha, druhý se urazí a bude se jim mstít. Byl to svět strachu a temnoty. Do tohoto světa přinášelo křesťanství evangelium, dobrou zprávu o radosti, o vykoupení z moci zla. Zprávu o tom, že existuje Bůh, který je dobrý, miluje lidi dokonce tak, že stal tělem, přebýval mezi nimi. Bůh, který má moc a slávu, poslal svého Syna, aby lidem ukázal cestu do Božího království, narodil se, aby vydal svědectví pravdě. Ten, který je sám cesta, pravda a život, přišel na svět jako malé bezbranné dítě, aby ukázal, že je možné žít život plný lásky až k oběti.
Také dnešnímu světu vládne nejistota a strach, sobectví a neláska. Ale i do dnešního světa zaznívá radostná zpráva: Hle přijde Pán, Spasitel náš, cesty vyrovnejte, přijde slíbený Mesiáš, vstříc mu pospíchejte! Kéž by to lidé slyšeli a vnímali, kéž by to proniklo do jejich srdcí.
Pán Ježíš jednou přijde na svět znovu, ale už ve své moci se všemi svými anděly, jeho druhý příchod očekáváme, ale jak sám říkal, když ještě chodil po zemi: Ale nalezne Syn člověka víru na zemi, až přijde? (Lk 18, 8b)
Milí bratři a sestry, radujme se, veselme se. I když je venku tma, i když svět leží ve zlém, do světa přichází světlo, díky Marii se mohlo splnit zaslíbení, do světa mohl přijít Spasitel. Díky Mariině víře můžeme prožívat advent s radostí z Jeho narození. Kéž i naše víra je tak pevná a připravená přijmout úkoly, které pro nás Bůh připravil. Kéž naše víra přináší radost nám, našim blízkým a našemu Pánu. Kéž ji Pán nalezne, až znova přijde. Amen.
Kázání v neděli 17. prosince 2017 Jarmila Chytilová
odkaz na homilii Benedikta XVI