První čtení: Izajáš 43, 1–3 Nyní toto praví Hospodin, tvůj stvořitel, Jákobe, tvůrce tvůj, Izraeli: „Neboj se, já jsem tě vykoupil, povolal jsem tě tvým jménem, jsi můj. Půjdeš-li přes vody, já budu s tebou, půjdeš-li přes řeky, nestrhne tě proud, půjdeš-li ohněm, nespálíš se, plamen tě nepopálí. Neboť já Hospodin jsem tvůj Bůh, Svatý Izraele, tvůj spasitel. Jako výkupné jsem dal za tebe Egypt, Kúš a Sebu dal jsem místo tebe.
Druhé čtení: 1 J 5, 18–20 Víme, že nikdo, kdo se narodil z Boha, nehřeší, ale Syn Boží jej chrání a Zlý se ho ani nedotkne. Víme, že jsme z Boha, kdežto celý svět je pod mocí Zlého. Víme, že Syn Boží přišel a dal nám schopnost rozeznávat, abychom poznali, kdo je pravý Bůh. A jsme v tom pravém Bohu, protože jsme v jeho Synu Ježíši Kristu. On je ten pravý Bůh a věčný život.
Evangelium: Jan 4, 10–15 Ježíš jí odpověděl: „Kdybys znala, co dává Bůh, a věděla, kdo ti říká, abys mu dala pít, požádala bys ty jeho, a on by ti dal vodu živou.“ Žena mu řekla: „Pane, ani vědro nemáš a studna je hluboká, kde tedy vezmeš tu živou vodu? Jsi snad větší než náš praotec Jákob, který nám tuto studnu dal? Sám z ní pil, stejně jako jeho synové i jeho stáda.“ Ježíš jí odpověděl: „Každý, kdo pije tuto vodu, bude mít opět žízeň Kdo by se však napil vody, kterou mu dám já, nebude žíznit navěky. Voda, kterou mu dám, stane se v něm pramenem, vyvěrajícím k životu věčnému.“ Ta žena mu řekla: „Pane, dej mi té vody, abych už nežíznila a nemusela už sem chodit pro vodu.“
Sestry a bratři,
dnešní neděle je zcela zvláštní z mnoha ohledů. Jednak je tu kolem nás nová situace, jakou jsme ještě nikdy nezažili. Po celém světě je nejistota a strach. Co tedy dělat, když už pandemie nemoci koronaviru ohrožuje všechny lidské jistoty? My dnes toto kázání čteme z domova na svých počítačích či na jiných přístrojích. Nemůžeme do kostela, a někteří ani do práce. Věřím, že společně i v takovéto situaci můžeme zůstat spojeni v duchu a v modlitbách.
Nechme se nyní společně povzbudit Božím slovem, které výše uvedené máme pro dnešní kázání. V našem ustrašeném světě, v situacích, které doléhají i do našeho osobního života, Bůh nám říká ústy proroka Izajáše, abychom se nebáli. Toto slovo neboj se je totéž slovo, které kdysi dokázalo povzbudit a posílit Boží proroky, apoštoly, svědky víry, křesťany, kteří v dobách před námi také prožívali strach a nejistoty při různých situacích. Ale přijměme to, že strach, ustrašenost je něčím, co nepatří do života toho, kdo uvěřil v Ježíše Krista jako svého Pána a Spasitele, kdo uvěřil v Ježíše, který vstal z mrtvých.
Strach je však silnější, než naše tělo. Sami svými lidskými silami na strach nestačíme. Proto máme hledat v takové situaci pomoc a světlo naděje v Božím slově. Vždyť Boží slovo mluví tak jasně a konkrétně: neboj se, já jsem s tebou. (Iz 41, 10) Ale i tak není důvod, abychom si mysleli, že si Bůh nevšimne toho, co se děje.
Víra nám pomáhá, abychom si byli jisti, že v dobách, kdy prožíváme těžké chvíle, jsme Bohem chráněni a můžeme se u Něj schoulit. Připomeňme si skutečnosti, které k nám v této souvislosti promlouvají z Bible. Připomeňme si je, abychom se dokázali postavit strachu, aby strach nyní neovládl náš život a nezbavil nás radosti a naděje, když budeme daleko od sebe jako jeden Boží lid.
Nade vše je důležité přijmout skutečnost, že Pán Bůh nás dobře zná a neslibuje člověku život bez nejistoty a strachu. Z Božího slova poznáváme, že všechno má určenou chvíli a veškeré dění pod nebem svůj čas. (Kaz 3, 1) I křesťan může procházet různým nejistotami. To je skutečnost, kterou musíme přijmout. Vždyť celá historie křesťanství i dnešní doba nám dosvědčuje, že být opravdovým svědkem Pána Ježíše znamená často život oběti, pronásledování a různých nebezpečí. A když se jako lidé setkáme s nejistotami, je strach to první, co člověk pocítí. Ano, podobně to prožíval kdysi i Jan Křtitel. Ještě nedávno kázal zástupům u břehů řeky Jordán. Volal všechny k pokání. On ukazoval na Pána Ježíše jako na Syna Božího: …hle Beránek Boží, který snímá hřích světa. (J 1, 29) A najednou se ocitá ve vězení a tuší, že ho čeká smrt. Kolik otázek se asi rodilo v jeho mysli. „Nezmýlil jsem se? Je Ježíš skutečně Mesiáš?“ A současně tam venku prožívalo mnoho lidí skrze pomoc Pána Ježíše uzdravení a vysvobození. Tedy, žít s Kristem neznamená, že najednou všechny problémy života zmizí. Ale žijeme-li s Kristem, máme všechny předpoklady pro vnitřní štěstí a pokoj v duši.
Za prvé, Pán Bůh nám chce říct, že když půjdeme s Ním, tak můžeme projít všemi těmito zkouškami beze strachu a bázně. Připomíná nám takovou chvílí, jako když otec drží za ruku své malé dítě a přecházejí společně rušnou ulicí, plnou aut. Ale to dítě je v bezpečí. To, že ho otec vede za ruku, neznamená, že všechna ta nebezpečí zmizí, přestanou existovat, ale v doprovodu otce tím vším dítě bezpečně projde a nebezpečí se vyhne. Tak i my můžeme s Kristem beze strachu projít časem, který nyní nastal. Svět, ve kterém žijeme, nebude nikdy oázou klidu a míru. Píše nám apoštol Jan ve svém listu: Víme, že jsme z Boha, kdežto celý svět je pod mocí Zlého. (1 J 5, 19) A proto strach a bázeň na nás může doléhat různým způsobem a zcela neočekávaně. Na mnohých příkladech z Božího slova vidíme, jaké to má důsledky, když strach naplní život člověka a zmizí pokoj a vnitřní radost.
V Genesis 3, 9–10 čteme, že tenkrát, když Pán Bůh volal Adama: „Kde jsi“? On odpověděl: uslyšel jsem v zahradě tvůj hlas a bál jsem se. Proto se bál a skryl, protože cítil vinu, provinění. Dalším příkladem pro nás může být prorok Eliáš, který toho hodně dokázal. Postavil se přesile Baalových proroků. A v Boží síle zvítězil. Ale když dostal výhružný dopis od královny Jezabel, propadá strachu o svůj život. Viz 1 Královská 19, 1–4. Eliáš zanechá své služby a prchá do pouště. Strach ho vede k tomu, aby vyslovil tu větu: Hospodine, vezmi si můj život, vždyť nejsem lepší než moji otcové. On zapomněl na to, jak ho Hospodin v minulosti vedl, co všechno v Boží síle dokázal. O strachu čteme také v evangeliu Lukáše v 8. kap., když se učedníci chtějí přeplavit na druhý břeh jezera. Pán Ježíš, který byl s nimi, na lodi usnul. Strhla se bouře. A oni ve zmatku budí Pána Ježíše a volají: Mistře, hyneme. Pán Ježíš utišil bouři, ale učedníci slyší slova svého Mistra: Kde je vaše víra?
Za druhé, Pán Bůh nabízí každému člověku v Pánu Ježíši Kristu pomoc a dovedení až do cíle našeho života. Pán Ježíš nabízí člověku vše, co potřebuje k životu. Už prorok Izajáš o Něm říká: Nebo dítě narodilo se nám, syn dán jest nám, i bude knížectví na rameni jeho, a nazváno bude jméno jeho: Předivný, Rádce, Bůh silný, Rek udatný, Otec věčnosti, Kníže pokoje. (Iz 9, 6) A jinde čteme: Pokoj vám zanechávám, svůj pokoj vám dávám; ne jako dává svět, já vám dávám… Ať se vaše srdce nechvěje a neděsí. (Jan 14, 27)
Strach chce vypudit z naší mysli, z našeho srdce víru. Možná ne víru v Boha. Ale víru v řízení Boží. Víru v to, že Pán Bůh ještě má ve svých rukou náš život i otěže tohoto světa.
Nedejme si zpochybnit tu skutečnost: že … Bůh tak miloval svět, že dal svého jediného Syna, aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný. (J 3, 16)
Takový je náš Bůh. A tento Bůh nám svým Slovem pomáhá a chce nás i vést. A nejen vést, ale i dovést do slavného cíle. Jeho Slovo platí. Náš život není náhoda, je to Bohem připravená cesta. Pán Bůh nám také nabízí možnost rozhovoru. Tak, že se můžeme k Němu modlit. Obzvlášť nyní, když máme více času a vidíme tu potřebu více k Němu volat. Je to rozhovor, který může změnit nejenom náš život, ale celý svět.
Sestry a bratři, když život začne být nesnesitelný, tvrdý, plný problémů, pořád je tu „studna s živou vodou“. Tou je Kristus, naše spása, náš život a naše světlo. Kéž Vás sám vede a chrání a dává pokoj i nyní v čase nejistot a strachu. Amen
Modleme se spolu…
Pane Ježíši, ty jsi jedné ženě ze Samařska zaslíbil, že jí dáš vodu, která se v ní stane tryskajícím pramenem. Pak už nebude muset čerpat vodu. Už nebude mít žízeň. Pane, nyní v čase nejistot a strachu se cítíme vyprahlí. Nemáme představu, jak se ta situace kolem nás bude vyvíjet. Toužíme po tom, abys nás znovu oživil jako čistý pramen. Abys odstranil strach a nejistotu a daroval nám svůj pokoj. Buď nám vodou, která utiší žízeň po lásce a osvěží nás, aby v nás znovu proudil život a stal se také pro druhé pramenem požehnání. Amen.
Phanuel Osweto 15. března 2020