Deuteronomium 28, 2-3, 5-6
A spočinou na tobě všechna tato požehnání, když budeš poslouchat Hospodina, svého Boha. Požehnaný budeš ve městě a požehnaný budeš na poli. Požehnaný bude tvůj koš a tvá díže. Požehnaný budeš při svém vcházení a požehnaný při svém vycházení.
Žalm 127, 1–2
Poutní píseň, Šalomounova. Nestaví-li dům Hospodin, nadarmo se namáhají stavitelé. Nestřeží-li město Hospodin, nadarmo bdí strážný.
Lukáš, 19, 38
Volali: „Požehnaný král, který přichází ve jménu Hospodinově. Na nebi pokoj a sláva na výsostech!“
Tak tu máme zase školu! Ať jsme se těšili, nebo ne, je tu něco, co musíme. Jako rodiče chodí do práce, vy se musíte každé ráno vypravit docela brzy z postele – a šup do školy! Trávíte tam zdaleka nejvíc času ze svého života (když nepočítám spánek). Nejen samotnou výukou, ale i cestou tam, domů, přípravou na školu… Bůh to ví. Vědí to i rodiče. Rodiče, kteří sami věří v Boha a jsou přesvědčeni, že Bůh není jen na okraji nebo v části vašeho života, ale že je jeho základem, vás sem přivedli, abyste pro to, co je v životě důležité, získali požehnání.
Požehnání je taková zvláštní věc. Co to vlastně je? Modlitba? Prosba? Přání? Povzbuzení? Ano, tak něco. Je to dar, vzkaz, který přichází od Boha. Jeho autorem je tedy Hospodin. Požehnání nebo také dobro-řečení je tedy vyslovení dobré řeči, dobrých slov. Je to takové svolávání dobra na nás. Dobra, které neumíme sami zařídit ani ovlivnit. Ve Starém zákoně často čteme, že jde především o to, aby se nám dobře dařilo, byli jsme silní, zdraví… V Novém zákoně už to tak jednoznačné být nemusí. Například Ježíše, když přijíždí do Jeruzaléma před Velikonocemi, vítá zástup, který volá: „Požehnaný, který přicházíš ve jménu Páně!“ Ale Ježíše čeká posměch, rány a smrt. Tak jak to tedy je?
Při požehnání uznáváme, že Bůh je Stvořitelem světa a může všechno. Požehnání obsahuje poděkování za všechny dary, které jsme dostali, i ochotu tyto dary opatrovat, starat se o ně a zase Bohu nějak vracet (třeba když nám jde biologie, učit se jí a jednou být lékařem a pomáhat lidem, když máme šikovné ruce, učit se geometrii, abychom jednou byli šikovným zedníkem, který si umí vypočítat, jak dlouhé a široké schody musí být, aby se po nich dalo dobře chodit…). My prostě říkáme: Pane Bože, buď ve škole s námi, ve všem, co tam budeme podnikat, pomoz nám při učení i ve vztazích se spolužáky a s učiteli, při všem, co nás tam bude potkávat. A Bůh nám prostřednictvím žehnání říká: Ano, když si přejete školou projít s mojí podporou, budu s vámi. I když se vám bude dařit, ale i když se vám něco nepodaří. Když budete mít radost, ale i když budete smutní. Neslibuju, že vše půjde snadno. Ale když budete pamatovat na mě, já budu s vámi. A zvládnete to. I těžké věci.
A vyřídit nám tento zvláštní vzkaz formou požehnání může kněz, ale i třeba maminka nebo tatínek. Dnešní požehnání pro vaši školní práci vysloví Zdenka v roli kněze. Rodiče vás sem dnes přivedli, a tím vlastně říkají: Pane Bože, jsme ti, kdo bez tvé pomoci žít plný lidský život neumíme a nechceme, buď s námi a našimi dětmi. Za pár let budete sami volit, zda stojíte o Boží požehnání, jestli řeč vašich rodičů je i vaší řečí, jestli budete sami prosit o požehnání nejen do školy, ale celého života.
Modlitba:
„Pane Bože, shlédni na nás, kteří stojíme před novým školním rokem. Provázej nás požehnáním, vždyť všechno závisí na tobě. Chraň nás od zlého a veď po správných cestách. Ať nás provází a chrání všemohoucí Bůh, Otec i Syn i Duch svatý. Amen.“
Pavla Vlková, dětská bohoslužba s požehnáním 4. září 2022