Jeremjáš 31, 7–11; Efezským 1, 3–14; Jan 1, 10–18
Milí přátelé, scházíme se dnes první neděli v tomto roce. Když otevíráme náš občanský kalendář, začínáme tím „Novým rokem“ – nový, to znamená další rok po narození Ježíše Krista. V Něm jsme obdařováni všemi duchovními nebeskými dary. Jeho příchod na tento svět je onou průlomovou událostí, která určuje osud světa a lidí.
Rok, který se před námi otevírá, je příležitostí k osvědčení naší věrnosti, naší trpělivosti a také našeho srdce. Kristus nám nepřestával být přítomen. Jan ve svém příběhu dokazuje, že byl od Boha poslán Jan Křtitel, který přišel vydávat svědectví o Božím synu – Ježíši Kristu, o němž mluvili všichni proroci a z dálky spatřili jeho den, jak to později řekne Ježíš o Abrahamovi (srov. Jan 8, 56 – Váš otec Abraham zajásal, že spatří můj den; spatřil a zaradoval se.)
Žijeme v době, která je charakteristická svým důrazem na informace a komunikaci. Jsme spokojeni, když máme o něčem dost informací a tyto informace jsou nám vhodným způsobem předávány. Mnohým dnes stačí poněkud neosobní komunikace prostřednictvím internetu, sociálních sítí a telefonování. Přesto platí, že k hlubšímu předání informací patří setkání s tím, kdo poselství předává. Osobní setkání s nositelem informací dává možnost jim lépe a hlouběji porozumět.
Vánoční příběh je příkladem takové hlubší komunikace. Bůh nám nepředal pouze informaci reklamním letákem do schránky či elektronickým komunikačním médiem. Bůh promluvil svým Slovem tak, že mu dal tělo. Bůh sám přišel mezi nás v podobě člověka. Tento čin inkarnace – Božího vtělení – je úžasným příkladem komunikace na nejhlubší rovině. To není kontakt pouze prostřednictvím určitého komunikačního nástroje, to není pouze láska po internetu, ale jedná se o skutečné setkání s Bohem v Pánu Ježíši Kristu, umocněné působení Ducha svatého.
Jediné, co je třeba, je otevřít svá srdce i mysl, zaslechnout radostnou zprávu o záchraně, uvidět narozeného Ježíše v našem životě a setkat se s živým projevem Boží moci. Je možné potkat Boha, nyní a zde, na této zemi. Evangelista Jan píše: …A Slovo se stalo tělem a přebývalo (zabydlelo se) mezi námi.
Ano, Boží slovo se vždycky chtělo zabydlet mezi námi lidmi, tedy mít mezi lidmi své místo. Jenže lidé ho kdysi i dnes buď ignorovali, anebo dokonce různými způsoby vyháněli ze svého obydlí, ze svého středu. Slovo se tedy stalo tělem, aby mohlo přebývat mezi námi a přinášet do života to, co potřebujeme. Je to jedna z věcí, které nám příběh vtělení Božího věčného Slova v Synu říká: Potřebujeme Boží slovo, potřebujeme, aby mezi námi přebývalo, potřebujeme se ho dotýkat, vidět ho. A potřebujeme se s ním někde setkat. Tím místem je Pán Ježíš Kristus.
Kristus, přebývající dnes skrze víru a Ducha svatého v nás, je tím, kdo vytváří prostor pro setkání s Bohem a jeho Slovem. Slovo se stalo tělem nejenom proto, aby mezi námi přebývalo, ale také proto, aby za nás zemřelo a sňalo z nás prokletí smrti.
Jsou lidé, kterým evangelium změnilo život. Jsou ti, kteří s neobyčejnou láskou slouží potřebným a opatrují je. Jsou lidé, kteří rozdávají radost, jejíž základ je založen v Kristově evangeliu. Vedle těch, kteří myslí jen na sebe a na svou moc či bohatství, jsou ti, kteří ač chudí, mnohé zbohacují svou moudrostí a laskavým srdcem.
Sestry a bratři, my jsme tento týden zahájili nový rok. Nejpodstatnější věc, kterou potřebujeme na začátku tohoto roku, je Boží slovo. Jsou samozřejmě další věci, na které myslíme. Třeba co se na nás chystá. Natož potom, kdybychom chtěli odhadnout, jak to bude s naším zdravím, s našimi vztahy, s celkovou atmosférou mezi lidmi ve světě i v našich rodinách. Něco se dá spočítat, něco odhadnout z opakované zkušenosti. Mnoho lidí už má strach. Bojí se: co když bude tento nový rok zase rok zkoušky? Můžeme být nejistí, to je normální. Je však něco, čím si můžeme být jisti. Je někdo, kdo ví, co je před námi, a proto nám zaslíbil, že se nás nevzdá, že bude s námi po všecky dny, až do skonání tohoto věku. Náš Bůh v Ježíši Kristu. Ostatně – připomíná nám to dnešní text ze starého zákona; Slyšte, pronárody, Hospodinovo slovo, na vzdálených ostrovech oznamte toto: „Ten, který rozmetal Izraele, shromáždí jej, bude jej střežit jako pastýř své stádo.“ Jer. 31,10
Jeremjáš dodá, že Bůh bude Bohem všeho lidu. Ano, Bůh je blízko nás a chce být naším Bohem. Stačí učinit to, co dnes čteme v Evangeliu. Těm pak, kteří ho přijali a věří v jeho jméno, dal moc stát se Božími dětmi. Ti se nenarodili, jen jako se rodí lidé, jako děti pozemských otců, nýbrž narodili se z Boha. Jan 1, 12
Za takovou reakci se tento rok modleme. Přijměme toto úžasné Slovo, které se stalo tělem. Přijměme jej jako svého Spasitele, Krále a Boha, jako Slovo, Stvořitele, Život, Světlo a jako vše, čím je pro nás Bůh v Kristu! K tomu nám dopomáhej náš Všemohoucí Bůh. Amen
Phanuel Osweto v Kladně dne 3. ledna