Požehnán buď, Hospodine, vyučuj mne v tom, co nařizuješ.

Bohoslužba s požehnáním do nového školního roku

Žalm 23, 1–4; List Jakubův 1, 5–8;

Ne každý, kdo mi říká `Pane, Pane´, vejde do království nebeského; ale ten, kdo činí vůli mého Otce v nebesích. Mnozí mi řeknou v onen den: `Pane, Pane, což jsme ve tvém jménu neprorokovali a ve tvém jménu nevymítali zlé duchy a ve tvém jménu neučinili mnoho mocných činů?´ A tehdy já prohlásím: `Nikdy jsem vás neznal; jděte ode mne, kdo se dopouštíte nepravosti.´ A tak každý, kdo slyší tato má slova a plní je, bude podoben rozvážnému muži, který postavil svůj dům na skále. Tu spadl příval, přihnaly se vody, zvedla se vichřice, a vrhly se na ten dům; ale nespadl, neboť měl základy na skále. Ale každý, kdo slyší tato má slova a neplní je, bude podoben muži bláznivému, který postavil svůj dům na písku. A spadl příval, přihnaly se vody, zvedla se vichřice, a obořily se na ten dům; a padl, a jeho pád byl veliký.“ Matouš 7, 21–27

Milí přátelé, milé děti a studenti,

po krásných prázdninových dnech jsme si už sáhli na nový školní rok – na dva dny; vy, kteří chodíte do školy, jste ochutnali atmosféru nového školního roku. Jsou takoví žáci a studenti, kteří o škole ani moc nepřemýšlejí, protože jim škola nedělá problémy. Ale možná jsou i takoví, kteří si řekli, že by chtěli, aby ten letošní školní rok byl lepší než ten minulý. Možná to chtějí, protože se jim známky moc nevydařily, možná třeba i o prázdninách museli dělat zkoušky. A takoví žáci a studenti se ptají: „Jak obstát? Co dělat, abych to zvládl?“

Samozřejmě nejdůležitější věcí života není mít samé jedničky. Není nejdůležitější, abychom obstáli jen ve škole nebo v práci. Nejdůležitější je, abychom obstáli v životě. Obstát v životě znamená vejít do království nebeského. Ale jak obstát a jak tam vejít to nás právě učí dnešní biblické slovo.

Dnešní slova Pána Ježíše nám říkají, že do Božího království nevejdeme díky tomu, že se chováme pobožně. Ježíš ve verši 21 říká: „Ne každý, kdo mi říká ‚Pane, Pane‘, vejde do království nebeského; ale ten, kdo činí vůli mého Otce v nebesích.“ Ježíš nám tedy připomíná, že člověka, který jde do Božího království, poznáme podle toho, že činí Boží vůli. Takový člověk už nechce žít tak, jak chce sám. Chce žít, jak chce Ježíš. Ježíš kraluje v jeho srdci. Aby nám to Ježíš přiblížil, vypráví podobenství o dvou stavitelích. Podívejme se tedy společně na tyto stavitele.

  1. stavitel: Muž rozvážný

Jde o muže, který se rozhodl postavit dům. Jak už popis tohoto muže říká, byl to člověk rozvážný, a to proto, že si pořádně rozmyslel, kde si ten svůj dům postaví. Hledal dobré místo. Nakonec svůj dům postavil na skále a postavil ho dobře.

Pán Bůh přirovnává náš život k takovéto stavbě a říká, že náš život musí být postaven na dobrém základu. Tím základem je Ježíš Kristus. On je tou skálou, která se nehne a která je stabilní. Uvěřit Pánu Ježíši Kristu, odevzdat Mu svůj život, to je ten základ stavby našeho života. Potom je samozřejmě také důležité dobře stavět, žít v poslušnosti Pánu Ježíši Kristu.

Proč je to tak strašně důležité? Pán Ježíš to říká i v tom dnešním podobenství: „Tu spadl příval, přihnaly se vody, zvedla se vichřice, a vrhly se na ten dům.“(v. 25) Je nesmírně důležité, aby byl dům dobře postaven, protože špatný dům nás bude špatně chránit před nepříznivým počasím. Dům rozvážného muže byl postaven dobře a ochránil jej.

Co jsou ty bouře a vichřice v životě? Jsou to nejrůznější těžkosti a problémy, které na nás přicházejí. Jiné problémy mají rodiče a jiné děti. Každé dítě zažívá nějaké bouře, každý dospělý je zažívá taky.

Musíme pamatovat na jedno. Že ďábel chce, aby se ta naše stavba, ten náš život, úplně zničil. Pán Bůh chce přesný opak. On chce, abychom obstáli dobře. A pamatujeme, kdo obstojí? Ten, kdo svou stavbu postaví na skále.

Pán Ježíš v tomto našem podobenství vysvětluje, kdo staví na skále. Říká, že je to ten, kdo slyší Jeho slovo a plní je. Říká dvě důležité věci. Musí slyšet Boží slovo a plnit je. Kde Boží slovo můžeme slyšet? V kostele, ale také doma. Ale Ježíš opakovaně říká, že nestačí jen slyšet nebo číst, je třeba podle toho žít. Pokud čteme Boží slovo a jde nám to jedním uchem sem a druhým tam, tak to asi moc nepomůže. Je třeba to Boží slovo poslechnout.

Ježíš říká, že ten, kdo neslyší Boží slovo a nechce ho poslechnout, je blázen. A pokud si Pán Bůh o takovém člověku myslí, že je blázen, tak já si to o něm myslím také. Proč je blázen? Protože Pán Bůh mu nabízí tak mnoho dobrého, a on to odmítá. Pomozme si navzájem a nebuďme blázni! Buďme rozvážnými!

  1. stavitel: Muž bláznivý

Ten druhý stavitel byl podle slov Ježíše blázen. A vy děti ten příběh moc dobře znáte a my dospělí také. Stavěl bez rozmyšlení. Postavil dům na písku. Vy děti taky máte hodně zkušeností s tím, co se stane, když něco v pískovišti postavíte a zaprší. Ta voda písek vyplaví a stavba spadne. Bouře smete i život bláznivého muže. A opět vás prosím, žijme tak, abychom obstáli!

Kdo je tím bláznivým mužem? Ježíš odpovídá: „Každý, kdo slyší tato má slova a neplní je, bude podoben muži bláznivému.“ (v. 26) Tito lidé dokonce někdy i slyší Boží slovo. Možná si zajdou do kostela či dokonce něco přečtou v Bibli. Ale problém je, že žijí podle toho, jak sami chtějí, a ne podle toho, co říká Pán Bůh. Ale my takto žít nechceme.

Milé děti, zahájily jste nový školní rok. Chcete, aby o vás Pán Ježíš řekl, že jste blázni nebo moudří? On Vás nebude hodnotit podle vysvědčení. On Vás bude hodnotit podle toho, zda budete naslouchat Jeho slovu a zda Ho budete chtít poslechnout v každé situaci. A my dospělí, buďme vděční, že Kristus je neustále s námi. Na Něm je rozumné postavit svůj život, jedině On je ta bezpečná skála. On je hoden následování. Amen.


Kázání v neděli 4. září 2016 Phanuel Osweto

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *